Článek
„Ze začátku mě trošku mrzelo, že opouštím Vítkovice. Neskrýval jsem pocity, že bych mohl zůstat doma, ale nakonec liberecká nabídka předčila tu vítkovickou. A rozhodl jsem se pro nový impulz," vysvětlil svou volbu urostlý bek.
Na bývalé působiště bude vzpomínat jen v dobrém. „Byl jsem tam už od dorostu a kromě roční pauzy, kdy jsem to zkoušel v zámoří, jsem bojoval jen za Vítkovice. Hráli jsme každoročně v play off, na klubové úrovni jsem poznal mezinárodní hokej při Spengler Cupu ve Švýcarsku. Kádr se moc neobměňoval, byli jsme hodně času pohromadě. Sbíral jsem zkušenosti od Malíka, Burgra, Ujčíka. To jsou špičkoví hráči," ohlížel se Voráček.
Vzdálenost mezi Ostravou a Libercem neřeší. „Musím se s tím vypořádat. Láká mě hlavně možnost působit pod Ještěděm, kde je po loňském nezdaru hlad po úspěchu. Hovořil jsem o tom i s trenérem Hynkem ještě před podpisem smlouvy," prozradil Voráček, který letos oblékl i dres národního týmu.
Voráček: Mám chuť na sobě pracovat
„Absolvoval jsem i dubnovou přípravu na mistrovství světa. Cítil jsem šanci dostat se do konečné nominace. V silné konkurenci obránců to sice nevyšlo, ale vážím si toho, že jsem byl v týmu s kluky, hrajícími třeba v Rusku. Zjišťoval jsem, jak to chodí v zahraničí. Doufám, že bych si mohl zahrát za reprezentaci i na začátku příští sezóny na turnaji v Pardubicích," uvažoval.
A jak se adaptuje v libereckém prostředí? „Zatím bydlím na hotelu a hledám si nějaký byt v centru města. Snad v tom nebude žádný problém. Polykáme tréninkové dávky, jezdíme na kole v kopcích. Už jsem stihl krátkou dovolenou u moře a v létě ještě pojedu na hory. V sezóně udělám maximum, abych Bílým Tygrům pomohl. Nejsem ten typ hokejisty, který by se uspokojil se svými výkony, a mám chuť na sobě pracovat," dodal nový muž na liberecké soupisce.
