Článek
Cítíte se jako hrdina?
Nikoli. Já jsem zvyklý hru tvořit a spoluhráčům spíš góly připravovat než je dávat. Tentokrát vyšlo ovšem zakončení na mě. Byl to zápas, v němž se mi dařilo úplně všechno. To se občas stává.
Všechny góly jste nastřílel z bezprostřední blízkosti brněnské branky...
Vždyť já ani jiné téměř nedávám. Většinou se trefuju bekhendem z brankoviště. Měl jsem štěstí, že jsem se nachomýtl k odraženým pukům.
Samostatný nájezd jste si užil?
Přesně tak. V utkání se mi dařilo, a tak jsem věřil, že proměním i nájezd. Povedlo se.
Puk jste si schoval proto, abyste měl památku na střetnutí, v němž jste zaznamenal čtyři góly?
Vůbec ne. Z většiny venkovních zápasů si odvážím puk. Doma ho daruju dcerám, udělá jim to pokaždé radost.
Vzpomněl jste si, že jste v Brně kdysi s hokejem začínal?
Trochu to člověk v hlavě má, ale už to neprožívám tolik jako dřív. Vždyť jsem z Brna odešel v šestnácti před dlouhými sedmnácti roky. Jako žák a dorostenec jsem navíc hrával na stadiónu za Lužánkami, nikoli v Rondu, kde Kometa působí nyní.
Překvapily vás silně negativní reakce na vaši adresu?
Brněnské fanoušky moc nechápu, netuším, proč se takhle chovali. Měl jsem kvůli tomu motivaci navíc Kometu porazit.
