Článek
Dvě medailové příčky po sobě - dají se srovnat?
Určitě ne. Minulou sezónu ve Spartě se třetím místem jako moc úspěšnou neberu. Letos to prožívám mnohem víc. V Litvínově jsem hokejově doma. A kdy byl naposledy ve finále? Slyšel jsem, že v roce 1996, takže je fantastické, co se nám už teď podařilo.
Co stojí za nevídaným vzestupem litvínovského mužstva?
Výborní trenéři Radim Rulík a Miloš Hořava. Sešla se tady i vynikající parta hráčů - mladí, starší, všichni táhneme za jeden provaz. Jako obránce mě těší, že máme dobrou defenzívu. Pavel Francouz chytá neuvěřitelným způsobem a až neskutečně. A snažíme se mu pomoci tím, že plníme pokyny zaměřené na obranu.
Jaký to je pocit být ve finále po semifinálové sérii s bilancí 4:1 na zápasy?
Předně musím říci, že Kometa Brno nebyla lehkým soupeřem. Ale jsme rádi, jak jsme to zvládli. Po pátečním zápase máme dva dny volno. Jen trošku jsme to oslavili a od pondělí se začneme připravovat na finále. Uvidíme, na koho narazíme. Nejdříve se jméno soupeře dozvíme v pondělí večer nebo taky až ve středu.
Sledujete vývoj druhé semifinálové série Třinec-Sparta?
Hlavně doufám, že budou hrát na sedm zápasů. To by bylo pro nás parádní, aby vítěz měl co nejméně sil pro finále. Čím víc utkání budou mít v nohou, tím pro Litvínov lépe. My na ně odpočatí naskočíme (úsměv).
Koho byste si přál za soupeře do finále?
Přál bych si, aby postoupil Třinec. Oba jsou to kvalitní týmy, ale zamlouvalo by se mi, kdybychom se potkali s Oceláři. Mám mezi nimi kamaráda Marka Trončinského. Pocházíme z Ústí nad Labem, kde jsme začínali s hokejem. Proto bych si rád proti němu zahrál ve finále, to bylo super. Už jsme se o tom bavili a hecujeme se navzájem. Máme i nějakou sázku. Uvidíme, jak to dopadne. I když budeme ve finále takříkajíc nováčkem, neznamená to, že bychom snad byli v nevýhodě. V hokeji se to tak nebere. Takhle vysoko se dostanou dvě špičková mužstva se stejnými šancemi na titul.
