Článek
Kdy jste tedy zjistil, že půjdete do brány od první minuty?
Když jsem ráno přišel na rozbruslení. Honza Lukáš totiž onemocněl. Samozřejmě je lepší to vědět dopředu, ale žádný velký problém to nebyl. Poslední dny jsem se na trénincích cítil dobře, takže i do zápasu jsem šel docela v pohodě a těšil se na něj.
Připsal jste si 24 úspěšných zákroků, přičemž některé byly velice těžké. Třeba jako ten z 27. minuty, kdy jste parádně hokejkou zastavil Hykovu střelu do odkryté branky... Šlo čistě o reflex?
Ani jsem pořádně nevěděl, jak jsem to chytil. Viděl jsem to až na kostce ze záznamu. Je to o štěstí, já jsem sebou jen mrsknul a on mi trefil hokejku. Vypadá to samozřejmě hezky, ale je to náhoda...
Náhodný ale nebyl zákrok betonem proti Jarůškovi, který na vás mířil za stavu 1:1 úplně sám při sparťanské přesilovce...
Hodil rameny, ale já jsem mu od tyčky neodjel a alespoň nohou jsem u ní zůstal. Pak už byl blízko a nemohl puk zvednout.
Nehrklo ale ve vás hned v úvodu utkání, kdy pomalu letící puk přeskočil vaši lapačku a skončil jen pár centimetrů vedle branky?
Skákalo to teda hezky... Chtěl jsem udělat pohyb lapačkou, jenže puk odskočil vedle mě. Naštěstí tam ale nikdo nebyl připravený na dorážku. Vypadalo to ale divně.
Čím si vysvětlujete nepovedený začátek třetí třetiny, v němž Boleslav dvěma góly v rozmezí necelé minuty a půl otočila z 1:2 na 3:2?
Úplně jsme zaspali, ještě jsme asi byli v kabině. Naštěstí jsme ale na dva inkasované góly rychle odpověděli (po šesti vteřinách), což bylo hodně důležitý a udrželo nás to v zápase.
A čtyři minuty před koncem základní hrací doby jste rozhodli. Vy osobně jste se dočkal první výhry od 18. října. Přidá vám na psychice?
Samozřejmě, že mi to pomůže. Kdybychom zase prohráli, začali bychom se v tom třeba babrat. Takhle je to určitě lepší.
Trápil jste se hodně tím, že jste za poslední více než měsíc odchytal jediný zápas?
Zas až tolik jsem to neřešil. Honza (Lukáš) odchytal výborné zápasy, trenér mu dal důvěru a neměl důvod do sestavy zasahovat. Takže jsem dost potrénoval a připravoval se. Věděl jsem, že se do brány zase dostanu a moc jsem se na tenhle moment těšil.
Začal jste o sobě někdy pochybovat?
Vůbec jsem si tohle nepřipouštěl. Věděl jsem, že se to srovná a zase otočí.
