Článek
Co vás přesvědčilo k tomu, abyste si aktivní hokejovou dráhu prodloužil? Patřila mezi hlavní důvody vidina mistrovského titulu?
Spíš jsem chtěl dodržet smlouvu, kterou mám ještě na rok. Zkusit to a být platný týmu. Titul je hrozně daleko a nemá cenu ho teď řešit. Přeju si hlavně, ať na nás chodí fanoušci, abychom hráli od začátku dobrý hokej a o celosezónním úspěchu se můžeme bavit až po Vánocích.
Kdy jste učinil konečné rozhodnutí?
Hned po sezóně to nebylo. Prvních deset dnů po skončení play off bylo nepříjemných. Nic jsem veřejně neprohlašoval, ale pro sebe si říkal, že těžko budu hrát dál. Zároveň jsem ale věděl, že se šrámy ze čtvrtfinálového vyřazení zahojí a pocity pak budou třeba jiné.
Popíchlo vás i nevydařené play off? Hráči se přece jen raději loučí na vrcholu.
Jasně, kdybychom vyhráli titul, bylo by to asi jiné. Těžko by mě už něco hnalo. Společný týmový úspěch mě však u hokeje pořád drží. Chtěl bych ho ještě jednou zažít.
Jak zprávu o tom, že budete pokračovat v kariéře, přijala rodina?
Nebylo to vůbec dramatické. Nerozhlašoval jsem, že šlo o moji poslední sezónu. Rodinu to tedy nijak nezasáhlo. Všichni počítali s tím, že budu hrát dál.
Vaše dcera i syn hrají v mládežnických kategoriích Sparty. Na zimáku tedy trávíte hodně času, že?
Ano, ale teď v létě naštěstí ne. (smích)
Máte už za sebou pár tréninků na ledě. Jak se cítíte fyzicky?
Po trénincích vždycky hodně špatně. (smích)
Devět hráčů odešlo, osm nových naopak přišlo. Co říkáte na kupu změn v kádru?
Na můj vkus je jich možná až moc. Snad budou k lepšímu a budeme mít zase silný tým, který se bude rvát o nejvyšší příčky.
Sportovním manažerem se stal Michal Broš, asistentem trenéra je Jaroslav Nedvěd. Vnímáte změny v realizačním mužstvu tak, že Sparta začíná stavět na srdcařství?
Oba dva jsou perfektní kluci, s nimiž jsem odehrál spoustu zápasů. Znají prostředí. Jsou mladí a budou pro nás oživením. Tréninky jsou fajn a z tohohle pohledu je to dobré. Na druhé straně v kabině toho srdíčka už tolik není. Na sparťanské odchovance už se tolik hrát nedá, protože v klubech se točí hodně hráčů. Je to škoda, ale je prostě jiná doba.
Hodně dbáte na správnou životosprávu. Vysvětlujete si tím svoji hokejovou dlouhověkost?
Pravdou je, že ve starším věku se ji už snažím dodržovat. Bez toho to bohužel nejde. Ale v mladších letech jsem takový určitě nebyl. Žádný extra vzor po stránce stravování nejsem.
Dal jste si po sezóně třeba knedlíky nebo pivo?
Nějaké knedlíky jsem měl, ale začátek přípravy by byl pro mě krušný, i kdybych se hodně hlídal. Během sezóny si je samozřejmě nedávám. Tohle jsem si mohl dovolit před patnácti lety. Nějaký knedlík, pivo, jít na trénink a potom tady mladé kluky vodit, to v žádném případě.
Sparta letos nebude hrát Ligu mistrů. Berete tuto skutečnost jako úlevu?
Těžko říct, mě soutěž docela bavila. Byli jsme v ní úspěšní a měli dobrou sezónu. Já jsem typ hráče, který raději hraje zápasy, než trénuje. Pro mě je to trochu škoda, ale zase se můžeme soustředit jen na ligu.
Do hokeje máte stále velkou chuť?
Docela ano. Baví mě to v kabině mezi mladými kluky a chuť mám i díky tomu, že na Spartě máme vždycky dobrý tým a bojujeme o nejvyšší příčky, což se mi líbí. Kdybychom se plácali někde u dna nebo jsem nastupoval v týmu, který by bojoval o záchranu, motivace by byla daleko menší.
