Hlavní obsah

Francouz má v Rusku starosti: V Traktoru jdu do branky jenom občas

Praha

Během prosincové reprezentační pauzy původně mířil z Čeljabinsku na pár dní odpočívat domů a chystal se tak trochu hodit ruské starosti za hlavu. Místo toho byl 25letý hokejový gólman Pavel Francouz povolán přesně po roce do národního týmu.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Pavel Francouz přichází na sraz hokejové reprezentace před turnajem Channel One Cup.

Článek

Byla pro vás dodatečná pozvánka na Channel 1 Cup velkým překvapením?

Dozvěděl jsem se doslova za pět minut dvanáct, že se mám místo Saši Saláka přece jen hlásit na reprezentační akci. Poslední ligový zápas jsme totiž hráli ve čtvrtek v Helsinkách a málem už moje brankářské nádobíčko cestovalo zpátky do Čeljabinsku. Ještě se ale vše stihlo, abych na cestu domů přibalil hokejky i výstroj.

Začátek vašeho angažmá v Čeljabinsku ovlivnilo vážné zranění kotníku. Už jste fit?

Jsem rád, že zdravotní patálie jsou už nějak za mnou, bylo to krajně nepříjemné. Nohu ještě někdy trochu cítím. Kdybych ale věděl, že na ledě v brance nemůžu odvést maximum, tak bych sem ani nejezdil. Jsem připravený chytat, ale nechám na trenérovi kdy a proti komu.

Jak vás gólmansky formuje působení v KHL?

Pro brankáře je to všude v podstatě pořád to samé, snaží se zastavit co nejvíc puků. Pro mě je značná odlišnost v tom, že za Litvínov jsem poslední dva roky v extralize chytal prakticky nepřetržitě a nyní v Traktoru jsem nejdřív vinou toho zranění skoro dva měsíce úplně stál a i teď jdu do branky jenom občas.

Co s vámi dělá tohle menší vytížení?

Fyzicky je to snazší. Když nechytáte tolik zápasů, ušetříte síly, ale každý gólman je raději v zápřahu. Jenže situace v Traktoru je teď taková, že chvíli chytám, chvíli zase ne a nezbývá mi než se s tím srovnat. Už když jsem tam v létě šel, počítal jsem, že se i tohle může stát.

Traktor je druhým nejhorším týmem Východní konference, projevuje vedení klubu nervozitu?

To je právě nejhorší, že se nedaří týmu. Jsme docela daleko za postupovou pozicí do play off. Hrajeme prazvláštní zápasy, nedaří se nám dávat góly. Pak je k ničemu, že jich ani moc nedostáváme. Nervozita je už docela velká. My jsme ale v kabině od toho, abychom hráli co nejlíp, nikdo jiný to za nás neudělá a tlaky shora ani od nikoho jiného si nesmíme připouštět.

Naplňuje jinak KHL vaše očekávání?

Úrovní je o stupínek výš než extraliga, každý zápas si užívám, že tam jsem a můžu poznávat tak kvalitní hokej. V Čeljabinsku mají navíc novou halu, která nabízí skvělé zázemí.

Jak se vám tam žije?

Město nabízí různé možnosti. Můžete se projít, strávit čas v obchoďáku, ale pořád je to Rusko a každý si o tom asi dokáže udělat obrázek sám.

Těžíte ze své školní znalosti ruštiny?

Oprášil jsem jazyk a spoustu věcí odposlouchal, třeba hokejovou hantýrku v šatně se ve škole nenaučíte. Dokážu se domluvit, zvládnul jsem i nějaké zařizování v bance, ale na rozhovory po zápasech si v ruštině ještě netroufnu.

Sledujete i za hranicemi, jak se trápí Litvínov, kterému jste na jaře vychytal extraligový titul?

Nečekal bych ho u dna tabulky a samozřejmě mě to mrzí. Minulou sezónu se nám všechno sešlo v tak ohromně pozitivní energii, že to bylo až k neuvěření, to se stane jednou za iks let. Letos se to v Litvínově bohužel zřejmě sešlo všechno opačným směrem. Nedaří se, stačí pár nešťastných utkání a jste dole a psychika pracuje.

Nemáte obavu, že by Verva z mistrovské kocoviny mohla procitnout až v baráži?

Těžko zvenku hodnotit, proč se to všechno děje. Bavil jsem se teď s litvínovskýma klukama a jsou z toho špatní. S optimismem ale hledí k příchodu pana Hořavy jako konzultanta. Věřím, že celé mužstvo pozvedne a že to zvládnou tak, aby starosti s udržením nakonec nebyly.

Reklama

Související témata: