Článek
Jméno Krutov je v Curychu stále oblíbené, protože na začátku 90. let zde hrával ke sklonku kariéry i Alexejův slavný otec po návratu z nevydařeného angažmá v NHL. Fanoušci si tehdy už třicetiletého matadora oblíbili a dva roky ještě jeho umění obdivovali. Malý Alexej mezitím ve Švýcarsku začínal se svými prvními hokejovými krůčky.
Do dospělého hokeje ale vstupoval už v Rusku, kam se rodina přesunula po konci kariéry Krutova seniora. Po sedmnácti letech se však jméno Krutov objevilo v sestavě Curychu znovu, v roce 2007 klub angažoval také Alexeje. "Bylo skvělé hrát ve stejném klubu, kde předtím působil i táta. Když v Curychu hrával, bylo mi asi šest a pamatuji si ještě starý stadion, když byla vedle kluziště cyklistická dráha. Jako kluk jsem tam vždycky pobíhal," vypráví Alexej Krutov pro oficiální stránky IIHF.
Slavný Krutov možná dorazí na odvetu finále
Jeho otec má ve sbírce úspěchů dvě zlaté medaile z olympijských her a šest titulů mistra světa, v současnosti už ale od něj často hokejové rady neslýchá. "Otec pracuje v Moskvě a pohybuje se stále kolem sportu. Naposledy jsme se viděli asi před měsícem, když se tu krátce zastavil. Možná přijede do Švýcarska na odvetný zápas finále," řekl Krutov.
On stejně jako otec hraje na levém křídle a na hokej ve Švýcarsku se musel postupně adaptovat. "V Rusku se hraje hodně technicky, často se přihrává. Zatímco ve Švýcarsku je to hodně podobné kanadskému stylu, každý se vás pořád snaží trefit. Potřeboval jsem tak měsíc, dva, abych se s tím srovnal," vysvětloval pomalý rozjezd.
Z Magnitogorsku si toho už moc nepamatuje
Brzy se ale zapracoval do základní sestavy a po své první sezóně s Curychem slavil švýcarský titul. Teď s týmem dokráčel ještě dál - až do finále nově vzniklé Ligy mistrů. "Každý musí pochopit, jak úžasné pro švýcarský hokej je, že vůbec hrajeme finále LM. Jen je škoda, že nemůžeme hrát v domácím stánku," mrzí Krutova, že v termínu odvety finále už byl Hallenstadion rezervovaný pro jiné sportovní akce.
První zápas čeká Curych v Magnitogorsku a na Krutova jako jediného Rusa v kádru se ze všech stran snášely otázky na město, kde ve středu finále LM začne. "Kluci se mě vyptávali na spoustu věcí, ale já tam hrál naposledy před deseti lety ještě jako junior a nejspíš se toho hodně změnilo," tvrdí hráč, jenž příští týden oslaví pětadvacátiny.
Metallurg už jednou porazil
Žádné rady si ani netroufl poskytnout trenérovi Seanu Simpsonovi. "Nevím, co bych mu tak mohl poradit. Určitě shlédl spoustu videozáznamů a nejspíš toho ví mnohem víc, než já. Rozhodně to nebude jednoduchý zápas. Ale když jsem hrál proti Metallurgu Magnitogorsk naposledy, tak jsme jej s Čerepovcem porazili 3:2. Třeba to vyjde i tentokrát," přeje si na závěr.
