Článek
Někdejší gólman jihlavské Dukly má za sebou druhou sezónu jako trenér brankářů Dynama Minsk v KHL, kde je jeho svěřencem i brankářská jednička norského nároďáku Lars Haugen. A když Norům onemocněl trenér gólmanů, doporučil Jaroše na jeho místo. Čech prošel výběrovým řízením a skončilo to cestou na mistrovství světa.
To mimochodem zažívá Petr Jaroš podruhé, před rokem byl trenérem gólmanů u běloruské reprezentace. A teď může porovnávat rozdíly mezi oběma týmy. „Jsem hodně překvapený, protože Norové jsou ohledně tréninku velmi vyspělí. S trenéry máme pořád nějaké porady, kde probíráme spoustu detailů, to z působení v Bělorusku nepamatuju. I přístup všech hráčů je velmi profesionální, spolupráce s Nory se mi hodně líbí,“ pochvaluje si.
Minsk, nebo návrat do Jihlavy?
Nyní pětatřicetiletý Jaroš byl kdysi sám nadějným brankářem. Po působení v Jihlavě odešel jako mladý do zámoří a vypracoval se na farmu Los Angeles Kings. Jenže následovalo zranění a start nové kariéry. Ve Spojených státech založil úspěšnou brankářskou akademii a působil jako trenér u juniorských výběrů týmů z NHL Anaheimu a Los Angeles. V roce 2007 se vrátil do Jihlavy, od roku 2010 bylo jeho zaměstnavatelem Dynamo Minsk.
Od klubu má nabídku i na další sezónu, ale ještě se ohledně své budoucnosti rozmýšlí. „Čekám na vyjádření nového trenéra, ačkoliv vedení chce, abych pokračoval. Ve hře je ale i další nabídka z KHL a taky jsem dohodnutý s Jihlavou, že bych se mohl vrátit pracovat k prvního týmu a s mládeží. Takže ještě nevím, v Bělorusku jsem většinu času sám a je to náročné, musím se poradit s manželkou,“ vykládal s úsměvem.
Při působení v Bělorusku už rozmluvil pomalu zapomenutou ruštinu, norsky se však učit nehodlá. „Pochytal jsem zatím jenom takový základní slovíčka, co máme na rozpisu - snídaně, odjezd, a tak,“ směje se Jaroš. „Výhoda Norů je, že všichni mluví bezvadně anglicky, takže si připadám, jako kdybych byl v Americe.“
Zná se s Mrázkem, líbil se mu Kovář
Před třemi lety Jaroš působil i jako trenér české reprezentace do 18 let, kde poznal i trojku současného výběru Petra Mrázka. „Občas spolu mluvíme po skypu a trochu znám i Kubu Štěpánka, oba jsou kvalitní brankáři. Kováře jsem proti Dánům viděl poprvé, protože jsem poslední roky neměl moc příležitostí sledovat českou ligu. Byl velkou oporou mužstva. Je pozitivní, že čas od času vyskočí nějaký mladý brankář, který dokáže chytat na mezinárodní úrovni,“ má slova uznání pro brankáře české reprezentace.
V pondělí ale bude držet palce aktuálnímu zaměstnavateli, tedy Norům. „Tak samozřejmě bych chtěl vyhrát, ale bude to složitý zápas. Máme těžký los - nejdřív Švédi, pak Rusové, a hned potom Češi... Ale nedá se moc vybírat, na mistrovství už není slabých soupeřů.“
