Článek
Jak se cítíte po prvním tréninku na velkém kluzišti? Moc svěže tedy nevypadáte.
Vážně bych neřekl, že to je velkou halou, ale spíš tím, že jsem vlastně den nespal. Letěl jsem přes půl světa a nenaspal jsem skoro ani minutu. Bylo to fakt těžké, čtyři pět dnů jsem nebyl na ledě. Bude mi trvat pár tréninků, než se do toho trochu dostanu.
Nepomůže vám fakt, že jste na začátku sezóny hrál na širším ledě v dresu pražského Lva?
No, v tomhle je ten největší problém. Když jsem vyjel na led, tak jsem si teď říkal, že to je fakt hrozné letiště. Než si zvyknu, může mi to trvat dva tři zápasy. Já vlastně odehrál pětadvacet zápasů na velkém kluzišti v KHL a pak 48 zápasů na malém ledě v NHL. Je to hodně o zvyku, ale jestli mi to pomůže, nedokážu odhadnout.
Prý jste přiletěl nalehko v kraťasech a pantoflích?
V Kanadě bylo tepleji, tak jsem vyrazil v pantoflích, ale já to tak dělám skoro vždycky. Pro mě je to mnohem pohodlnější.
Jak rychle se dokážete aklimatizovat?
Fakt nevím, jsem hrozně unavený...
Trenér Hadamczik má pro vás místo na křídle útoku s Jiřím Hudlerem a Jiřím Tlustým. Bude to klapat?
Jsou to výborní hráči, ale musíme si na sebe trochu zvyknout. Oba umí dát gól, dokážou vidět spoluhráče na ledě.
Vy jste prožil v NHL z osobního hlediska skvělou sezónu. Budete z ní těžit i na šampionátu?
Očekávání tam je a to je dobře. Bodově ta sezóna byla nejlepší, co jsem měl za pět let v NHL. Doufejme, že se dáme dobře dohromady a uděláme úspěch.
Berete to jako svůj osobní úkol dávat na mistrovství hodně gólů?
Letos jsem měl opravdu štěstí na body, naskakovalo mi to, hrál jsem s Claudem Girouxem prakticky celou sezónu, dostal jsem čas na přesilovce. Bylo to i tím, že jsem před sezónou podepsal novou smlouvu. Já jsem za to docela rád, když je na mě tlak a můžu dokázat, že umím hrát a táhnu to mužstvo. To dělá hráče hráčem.
Původně se moc nepočítalo, že tak brzy po konci základní části NHL dorazí ze zámoří takový počet hokejistů. Nakonec vás má být deset. Čekal jste to?
Tím, jak byla zkrácená sezóna, tak pár kluků při výluce nehrálo a ještě se jim nechce končit. Zápasy byly našlapané, ale bylo jich jenom 48. Ještě těch pár utkání za národní mužstvo určitě zvládneme. Tým je docela dobře vyvážený. Máme tu hráče, co umějí dát gól, i dost těch tvořivých, k tomu pár kluků, co výborně brání. Trochu mi to připomíná tým z Německa 2010.
Z Philadelphie posílili mužstvo Kanady vaši kluboví spoluhráči Giroux, Read, Simmonds a Schenn. Bavili jste se spolu, co od mistrovství vůbec čekají?
Simmonds mi hned říkal, že se chce se mnou poprat. Tak jsem mu připomenul, že by dostal pět plus do konce. (pousměje se). Bavili jsme se, že to bude opravdu hodně pikantní.
Občas Kanaďané pojmou mistrovství světa jako výlet do Evropy spojený s několika zápasy. To tentokrát asi nehrozí, že?
Když se podívám na jejich soupisku, tak ti hráči jsou natolik profesionální, že vědí, o co jde. Mají tam jednu hvězdu vedle druhé. Určitě to nebudou chtít pojmout jako výlet. Ale už jsme je v minulosti dokázali porazit...
