Článek
Postup do vyřazovacích bojů zůstal pro Phoenix pouhou otázkou teorie. Proč to letos opět nevyšlo?
Těžko říct. V létě měl klub velké plány, přišla řada starších hráčů. Postup do play-off měl vyjít na sto procent. Bohužel se to znovu nepodařilo.
Trenér Gretzky míchal v průběhu sezóny často sestavou. Každé dva nebo tři zápasy jste nastupoval s jiným obráncem. Jak jste se na tuto situaci adaptoval?
Je pravda, že jsem letos odehrál skoro každý zápas s někým jiným. Sestava se měnila i během zápasů. Nebyla to příjemná situace. Rád bych měl stálého partnera, ale buďto přišla zranění nebo se trenéři rozhodli povzbudit tým změnou v sestavě.
Bral by jste za parťáka Eda Jovanovského, po jehož boku jste nastupoval nejčastěji?
S Jovem jsem odehrál spoustu zápasů a rozuměli jsme si. Já si však partnera nevybírám, vše závisí na trenérech. Ed je ale jeden z nejlepších obránců v lize, má hodně zkušeností z kanadské reprezentace a pro mě to byla velká škola s ním hrát. Další zápas mě ale trenéři postaví vedle někoho, kdo je ještě mladší než já, takže veškerá zodpovědnost pak leží především na mě.
Narážíte na utkání proti Columbusu, které jste odehrál s Brendanem Bellem? Jaké jste z toho měl pocity?
Bylo to hodně divné. Viděl jsem ho na jednom tréninku a z toho se nedá posuzovat jaký je Brendan hráč. Před zápasem jsem měl trošku obavy a uvažoval nad tím, jaké to bude. Na ledě bylo i párkrát vidět, že spolupráce občas vázla. Postupem času jsme se však zlepšili a odehráli solidní zápas.
Na ledě trávíte hodně minut, překonal jste své bodové maximum z loňského ročníku. Z osobního pohledu tedy považujete sezónu za úspěšnou?
Na statistiky se moc nedívám. Nejdůležitější je pro mě důvěra trenérů a to, že hodně nastupuji. Body jsou pro mě něčím navíc. Doufám, že se mi i ve zbytku sezóny bude dařit a nějaké body ještě přidám.
Často bodujete v soubojích se San Jose, kde působí váš bratr Milan. Viděli nějaký vzájemný souboj vaši rodiče jako v minulé sezóně?
Byli tady a viděli nás dvakrát. Jeden zápas tady ve Phoenixu a druhý v San Jose.
Kdo byl tentokráte hostitelem?
Bylo to tak napůl. To abychom se s bráchou zase nehádali.(úsměv)
Za necelé dva měsíce startuje světový šampionát v Rusku. Mluvil jste s trenérem Hadamczikem o vaší účasti?
Zrovna před zápasem s Columbusem mi pan Hadamczik volal. Bohužel jsem zrovna spal, takže mi nechal ve schránce zprávu se svým číslem. V nejbližší době se určitě spojíme a promluvíme si spolu.
Pokud tedy budete osloven, reprezentovat pojedete?
Určitě bych neváhal. Loni to pro mě byla obrovská zkušenost a budu strašně rád, když ta pozvánka přijde znovu. Reprezentovat je pro mě pokaždé velká čest, takže bych určitě neodmítnul.
Loni jste byl v Lotyšsku, letos se šampionát koná v Rusku. Pro vás tedy poměrně exotické země, že?
Je to něco jiného než Amerika nebo Kanada.V Rusku jsem ještě v životě nebyl, ale slyšel jsem o něm spoustu dobrých věcí. Bývalý spoluhráč Saprykin mi říkal, že Moskva je pěkné město a mistrovství tam bude velkou událostí. Bude to zase nová zkušenost, na kterou se jen a jen těším.
