Eliáš jde do boje o třetí Stanley Cup: Už jsem zapomněl, jaké to je hrát finále

Je tady hodně dobrá parta kluků, všechno fungovalo i vztahově. Bylo to jiné než v předešlých letech, kdy se nám třeba tolik nedařilo.

To si ani nemyslím. Spíš fakt, že přišel nový trenér, který zavedl trochu jiný styl. Chvíli jsme čekali, než si to úplně sedlo.

První kolo je pro všechny nesmírně těžké. Play-off nehrají slabé týmy. Už to není jako v minulosti, kdy šest mužstev mělo jasný postup, a další tři se prala o zbylá dvě místa. Dneska to máte skoro naopak. Někde vzadu jsou dva tři týmy a ten zbytek se rve o postup.

Nám hodně sedla série s Flyers, i když všichni kolem tipovali, jak nás přejedou. Proti Floridě jsme ještě dělali hodně chyb. Hlavně, co se týká disciplíny.

Vůbec ne! My víme už od základní části, že se nebojí ani žádné potyčky. Vždycky se zastane hráčů a tak to má být.

Určitě. S Philadelphií je to taky velká rivalita, ale přece jen trochu jiná. S Rangers je to mnohem vypjatější. I třeba tím, že hrají podobně zarputilý styl jako my. Rangers jsou ale podle mě tým budoucnosti. Mají vynikající mladé beky, přes které je velmi těžké se dostat, i spoustu šikovných útočníků.

Těžko říct, asi nepředvídatelná. Kings hrají fakt dobře, stejně jako my mají výborného gólmana. Ale my jim budeme chtít vnutit náš nepříjemný styl, to je jasné.

My taky venku nehrajeme špatně (usmívá se). Je ale fakt, že když vyhráli tři zápasy ve Vancouveru, tak to už něco znamená.

Obránce Doughty je takový jejich motor. Skvěle hraje Kopitar, strašně nepříjemný je Brown. Je tam čtyři pět hráčů, na které se musíme hodně zaměřit. Plus gólman Quick, pochopitelně.

To patří k naší práci, ale měli jsme i dva dny volna, abychom si psychicky trochu odpočinuli, což bylo fajn.

Hlavně jak napadat, jak hrát ve středním pásmu, abychom jim to co nejvíc znepříjemnili.

Jednoznačně. Mára je hráč, který je schopen perfektně rozehrát, předložit finální přihrávku, ze které padne gól. Je i příkladem pro ostatní kluky, kteří si díky němu víc dovolí. Ještě než přišel z Minnesoty, tak jsme spolu byli v kontaktu. Já věděl, že je o něj v New Jersey zájem, tak jsem mu říkal, ať neváhá a jde k nám, že mu to parádně sedne.

No jistě. Péťa Márovi vyváří českou klasiku. Já se snažím hlídat, ale Mára si dopřává buchty, koláče...

Petra je v tomhle ohledu trochu pověrčivá. Říkala, že když to sledovala doma a nám se dařilo, tak to radši nebude měnit.

Já už si to ale vyloženě užívám. Když vidím ty nadšené kluky, jako jsou Zajac nebo Parise, co už za nás hrají třeba šest let, ale ve finále ještě nebyli... My jsme s Martym Brodeurem vlastně jediní pamětníci, jenže já už trochu pozapomněl, jaký to byl pocit, když jsme to před těmi devíti lety vyhráli.