Rubriky:

NHL

Eliáš jde do boje o třetí Stanley Cup: Už jsem zapomněl, jaké to je hrát finále

30. května 2012 08:22

Co by za to mnozí elitní hokejisté dali. Patrik Eliáš si od středy zahraje už své čtvrté finále Stanley Cupu, ale ten zážitek mu v žádném případě nezevšedněl. „Vždyť to bylo naposledy v roce 2003 a to jsem byl ještě mladej kluk,“ říká s úsměvem šestatřicetiletý útočník Ďáblů z New Jersey před bitvou s Los Angeles Kings, která startuje v noci na čtvrtek.

 

Mike Segar, Reuters

Prý jste už v průběhu sezóny cítil, že Devils jsou letos schopni velkých věcí. Co vás o tom přesvědčilo?

Je tady hodně dobrá parta kluků, všechno fungovalo i vztahově. Bylo to jiné než v předešlých letech, kdy se nám třeba tolik nedařilo.

Sehrála roli i minulá sezóna, kdy jste po patnácti letech nepostoupili do play-off? Touha něco změnit?

To si ani nemyslím. Spíš fakt, že přišel nový trenér, který zavedl trochu jiný styl. Chvíli jsme čekali, než si to úplně sedlo.

Ve vyřazovací části jste se nejdřív sedm zápasů tahali s Floridou, v dalších kolech s Philadelphií i s Rangers to bylo výsledkově mnohem jednoznačnější. Čím to je?

První kolo je pro všechny nesmírně těžké. Play-off nehrají slabé týmy. Už to není jako v minulosti, kdy šest mužstev mělo jasný postup, a další tři se prala o zbylá dvě místa. Dneska to máte skoro naopak. Někde vzadu jsou dva tři týmy a ten zbytek se rve o postup.

Cítil jste letos nějaký zlom, kdy jste si řekl, že Stanley Cup je zase blízko?

Nám hodně sedla série s Flyers, i když všichni kolem tipovali, jak nás přejedou. Proti Floridě jsme ještě dělali hodně chyb. Hlavně, co se týká disciplíny.

Váš trenér DeBoer vypadá na střídačce hodně klidně, překvapilo vás, jak v sérii s Rangers vypěnil na newyorského kouče Tortorellu?

Vůbec ne! My víme už od základní části, že se nebojí ani žádné potyčky. Vždycky se zastane hráčů a tak to má být.

Byla to pro vás velká satisfakce, když jste vyřadili právě Rangers, kteří mívají i na vašich domácích zápasech vždy spoustu fanoušků?

Určitě. S Philadelphií je to taky velká rivalita, ale přece jen trochu jiná. S Rangers je to mnohem vypjatější. I třeba tím, že hrají podobně zarputilý styl jako my. Rangers jsou ale podle mě tým budoucnosti. Mají vynikající mladé beky, přes které je velmi těžké se dostat, i spoustu šikovných útočníků.

Teď vás ale čeká finálový boj s Los Angeles. Jaká to bude série?

Těžko říct, asi nepředvídatelná. Kings hrají fakt dobře, stejně jako my mají výborného gólmana. Ale my jim budeme chtít vnutit náš nepříjemný styl, to je jasné.

Kings vyhráli v play-off všech osm utkání na cizím ledě. Možná, že budou klíčové právě první dva zápasy v New Jersey...

My taky venku nehrajeme špatně (usmívá se). Je ale fakt, že když vyhráli tři zápasy ve Vancouveru, tak to už něco znamená.

Na koho si nejvíc dáte pozor?

Obránce Doughty je takový jejich motor. Skvěle hraje Kopitar, strašně nepříjemný je Brown. Je tam čtyři pět hráčů, na které se musíme hodně zaměřit. Plus gólman Quick, pochopitelně.

Poslední dny před startem finále je to u vás nejspíš samá porada a rozbory u videa...

To patří k naší práci, ale měli jsme i dva dny volna, abychom si psychicky trochu odpočinuli, což bylo fajn.

Co vám teď trenéři vtloukají do hlavy?

Hlavně jak napadat, jak hrát ve středním pásmu, abychom jim to co nejvíc znepříjemnili.

Petr Sýkora v posledních zápasech vypadl ze sestavy, ale superlativy se hrnou na Marka Židlického. Je to velká změna, když je v týmu?

Jednoznačně. Mára je hráč, který je schopen perfektně rozehrát, předložit finální přihrávku, ze které padne gól. Je i příkladem pro ostatní kluky, kteří si díky němu víc dovolí. Ještě než přišel z Minnesoty, tak jsme spolu byli v kontaktu. Já věděl, že je o něj v New Jersey zájem, tak jsem mu říkal, ať neváhá a jde k nám, že mu to parádně sedne.

Vaši manželku prý potěšilo, že má dalšího strávníka.

No jistě. Péťa Márovi vyváří českou klasiku. Já se snažím hlídat, ale Mára si dopřává buchty, koláče...

Budete mít manželku i na finálových zápasech?

Petra je v tomhle ohledu trochu pověrčivá. Říkala, že když to sledovala doma a nám se dařilo, tak to radši nebude měnit.

Teď ještě vyhrát čtyři zápasy...

Já už si to ale vyloženě užívám. Když vidím ty nadšené kluky, jako jsou Zajac nebo Parise, co už za nás hrají třeba šest let, ale ve finále ještě nebyli... My jsme s Martym Brodeurem vlastně jediní pamětníci, jenže já už trochu pozapomněl, jaký to byl pocit, když jsme to před těmi devíti lety vyhráli.

Eliášovy bitvy o Stanley Cup
2000 New Jersey-Dallas 4:2 na zápasy
„Poprvé je to vždycky nejlepší. Okamžitě se mi vybaví moje přihrávka na rozhodující (Arnottův) gól."
2001 New Jersey-Colorado 3:4 na zápasy
„Vedli jsme 3:2 na zápasy a mohli jsme to doma ukončit. V první třetině jsme je přestříleli snad 15:1 a prohrávali jsme gólem od modré čáry... Člověk viděl, jak málo stačilo, a celá série se otočila."
2003 New Jersey-Anaheim 4:3 na zápasy
„V roce 2000 jsme měli nesmírně talentovaný tým, ale proti Ducks jsme to vyhráli úplně opačným, skoro až upoceným způsobem. Byl to neskutečná dřina a my to nějak ubojovali."
Marek Burkert, Právo

Zrušit


Časová osa: NHL

Filtr článků - NHL


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Kalendář

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..