Hossu po úvodní bitvě s Bostonem brzy vzbudil soused kutil. Chce mu domluvit

Čtyřiatřicetiletý forvard odehrál z dramatu dlouhého 112 minut a osm vteřin přes 34 minut. Zaznamenal deset střel, připsal si asistenci a byl vyhlášen jednou ze tří největších hvězd zápasu. Utkání skončilo minutu před půlnocí tamního času a Hossa stejně jako asi všichni aktéři pátého nejdelšího finálového duelu historie se těšil do postele.

"Popravdě řečeno jsem usnul až někdy kolem třetí ráno," připomněl Hossa v rozhovoru pro NHL.com. A probudil se výrazně dříve, než si představoval. "Bylo to brzy - myslím, že můj soused se rozhodl, že hned ráno bude něco vrtat," uvedl Hossa, jenž patří k hlavním lídrům ofenzívy Chicaga. Během 18 zápasů play off si připsal 15 bodů za sedm gólů a osm nahrávek.

"Bylo to nepříjemné. Cítil jsem se pak unavený. Máme alespoň to štěstí, že tam je (před dalším zápasem) den volna navíc, takže můžeme dobít baterky, abychom byli dobře připravení na druhý zápas," řekl Hossa. Nepříjemné probuzení ale nenechá jen tak být. "Příště mu tam budu muset nechat vzkaz, že by prostě vrtat neměl," doplnil Hossa, který hraje čtvrté finále play off NHL za posledních šest sezón.

V roce 2008 prohrál v dresu Pittsburghu sérii s Detroitem, následně přešel právě k Red Wings, aby shodou okolností došlo po roce na odvetný finálový souboj a Hossa byl opět na straně poražených. Na konci ročníku 2009/10 už se dočkal, když Chicagu pomohl ukončit 49 let dlouhé čekání na Stanley Cup.

A jako kdyby i díky dvanáctileté smlouvě našel konečně v zámoří ten opravdový domov. Po dlouhém působení v Ottawě přišlo období, kdy ze šest sezón oblékl dres pěti klubů. "Windy City", jak se Chicagu přezdívá, si ale oblíbil. "Jasně, to tedy jsem," zněla jeho odpověď na dotaz, zda je v Chicagu spokojený.

"Město jsem si opravdu zamiloval. Miluju vůbec tu atmosféru tady. Skvělý tým, skvělý klub - cítím se tu doopravdy jako doma," pochvaloval si Hossa, se 112 kanadskými body pátý nejproduktivnější hokejista ligy v play off mezi dosud aktivními hráči.

Přestože hraje finále již počtvrté, pořád si ho dokáže naplno užívat. "Moc si toho vždy cením. Hrát v tomto období roku ještě stále hokej, to je parádní. Doopravdy si toho vážím. Jsem stále zdravý a můžu hrát na té nejvyšší úrovni," konstatoval Hossa, pro něhož je finále zároveň minisoubojem s krajanem Zdenem Chárou.

S obrovitým kapitánem Bostonu ho pojí přátelství již od působení v juniorce Trenčína, potkávali se rovněž v reprezentaci a nejspíš společně potáhnou slovenský výběr i příští rok na olympiádě v Soči. Mimo sezónu oba pobývají v Trenčíně, kde bydlí ve stejné ulici.

"Je největší ze všech kluků na ledě a má dlouhou hokejku. Pokud pořádně nebruslíte, dostanete ránu - přiblíží se k vám a přišpendlí vás na mantinel," popsal Hossa. "Když je to jen trochu možné, je lepší hrát na druhé straně hřiště," doplnil.