Rubriky:

Ostatní

Martinec i v šedesáti žije hokejem

22. prosince 2009 08:28 - PRAHA

V naší hokejové historii nenajdete moc šikovnějších útočníků, než byl Vladimír Martinec, slavící dnes 60. narozeniny. Fanoušci vždy milovali jeho talent v koncovce, hokejový cit i smysl pro improvizaci, které ho neopustily ani dnes, kdy už si chodí zahrát jen za staré pány.

„Neuměl bych bez hokeje žít. Takže jsem rád, že se každý týden dostanu na led s veterány, i když jsem mezi nimi už nejstarší. Naštěstí jsou ke mně spoluhráči i soupeři ohleduplní,“ říká současný trenér pardubické juniorky. „Vedle těch mladých ani nestihnu stárnout,“ směje se.

Od roku 1970 hrál Martinec na jedenácti mistrovstvích světa za sebou a ze všech si přivezl medaile, včetně tří zlatých. Za reprezentaci odehrál celkem 289 utkání, v nichž zaznamenal 155 branek. „Byla to krásná doba a považuji za štěstí, že jsem v ní sehrál nějakou roli. Řekl bych, že sedmdesátá léta byla srovnatelná s koncem století, kdy se také udělaly tři tituly,“ tvrdí Martinec.

Při zlatém hattricku v letech 1999–2001 působil u národního týmu jako asistent trenéra. Ve stejné roli byl už u olympijského triumfu v Naganu. „Jako hráč jsem si ale připadal důležitější než jako trenér, vždy se to přece musí odehrát na ledě,“ naznačuje čtyřnásobný vítěz ankety Zlatá hokejka, jenž jako hráč i kouč získal také tituly v domácí nejvyšší soutěži s Pardubicemi.

Patří i mezi členy Síně hokejové slávy IIHF. „Ze vzpomínek se žít nedá, i když to hezké z hlavy nevymizí,“ míní a jen trochu lituje, že nezkusil NHL. „Přitom jsem v roce 1981 mohl jít do Vancouveru s Ivanem Hlinkou. Nenašel jsem ale odvahu vyrazit do mně neznámého světa, navíc mě brzdil strach z častého létání. Mrzí mě to i kvůli tomu, že bych se býval naučil anglicky,“ tvrdí Martinec, jenž závěr kariéry strávil v německém Kaufbeurenu.

Martin Kézr, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní