VIDEO: Zubař u ledu, záchod se zrcadly a pomerančovník. I to čeká hvězdy v nehokejovém Soči

O zlato se bude za necelý rok hrát v Ledovém paláci Balšoj. Honosná hala by zvenku snesla srovnání i s arénami zámořské NHL. Ne však kapacitou. I boj o olympijské zlato uvidí pouhých 12 000 diváků. „Ano, mohlo by tu být víc míst, jenže v Soči není o hokej velký zájem,“ na rovinu přiznává Vladimír Čerkasov, manažer haly.

Lázeňské letovisko u Černého moře je skutečně hokejem výrazněji nepolíbené. Žádný profesionální tým tu nepůsobí, testovací souboj museli obstarat zaměstnanci místní stavební společnosti. Větší zkouškou projde aréna až při dubnovém mistrovství světa do 18 let.

Co bude s halou po skončení olympijských her? Na souboje stavařů se nevyplatí draze udržovat v hale led. Rusové ale mají plán. „Mohl by tady hrát tým z Krasnodaru,“ věří Čerkasov. Jediným zádrhelem je, že mužstvo z Vyšší hokejové ligy, které je farmářským celkem Viťazu Čechov z KHL, nyní sídlí asi 350 kilometrů od Soči…

Minimální zkušenosti s hokejem se ale v Soči na výstavbě haly Balšoj a menší Šajba arény nikterak nepodepsaly. Obě jsou vybavené na nejvyšší úrovni, k dispozici je celkem pět ledových ploch.

„Rozměry hřiště jsou evropské, ale hrazení máme nastavené podle směrnic NHL. Všichni totiž věříme, že sem její hráči přijedou,“ doufá Čerkasov v dohodu elitní ligy s Mezinárodním olympijským výborem.

Obě hokejové haly od sebe dělí jen pár desítek metrů, stejně jako všechna ostatní olympijská sportoviště umístěna přímo v Soči. „Tohle bude nejkompaktnější dějiště her v historii,“ chlubí se Oksana Kovalčuková, mluvčí státní společnosti Olympstroj, která má výstavbu na starosti.

V čem jsou arény výjimečné? Už jen v tom, že když se procházíte po Šajba aréne, uvidíte na chodbách rostoucí pomerančovník. Na špičkové úrovni je komfortní zázemí, které počítá i s tím, že při paralympiádě bude hala hostit turnaj sledge hokejistů. Všechny prostory jsou tak bezbariérové, posilovna je vybavena stroji i pro beznohé hráče.

U šaten jsou lékařské prostory včetně zrcadly obehnané místnosti pro odevzdání moči na dopingový vzorek, aby se zamezilo manipulaci. Za dalšími dveřmi jen pár metrů od ledu je zubařská ordinace pro hráče, kteří se nestihnou vyhnout letícímu puku či vysoké hokejce soupeře.

V noci zase arénu osvěcují barevné vločky na jejím plášti… „Hala je krásná, že?“ nechává se opakovaně ujišťovat Rašíd Gizabulin, který je manažerem Šajba arény.

Nelze mu odporovat, i panorama vypadá kouzelně. Když stojíte u haly Balšoj čelem k Šajbě, vpravo vidíte moře, vlevo se tyčí zasněžené štíty hor.

Pohled na bližší okolí je ale mnohem méně vábný. Práce zbývá spousta, všechna sportoviště jsou dokončena, ale mezi nimi se střídají hluboké díry a navezené hliněné haldy. Také na stadiónu Fišt pro oba ceremoniály jsou jeřáby v plné permanenci.

Před velkou bránou s nápisem Olympstroj ústící do Olympijského parku se tvoří kolony nákladních aut a ikarusů svážející dělníky do práce.

Současný stav infrastruktury nebudí příliš důvěry v to, že by přesně za 321 dnů na místě improvizovaných hrbolatých sotva dvouproudých cest měly stát silnice, po nichž se budou přepravovat tisíce fanoušků. Také na představu zastávky železnice v blízkosti Olympijského parku vedoucí do horské olympijské oblasti v Krásné Poljaně je třeba notná dávka fantazie.

„Všechny stavby ale běží podle plánu. Ještě pracujeme na 200 různých objektech, ale do konce roku to stihneme,“ ujišťuje bez sebemenšího náznaku pochybností Kovalčuková.