Článek
„Zvykám si rád, strašně mě to chytlo. Když vidím, jak kluci venku makají a baví je i tělocvična, tak mě celé to snažení naplňuje. Hlavně se těším, až bude po dovolené a vrátíme se na led. Tam to pro mě bude ještě lepší," usmívá se Patera, jenž není jediným olympijským vítězem, který se nově začal podílet na přípravě kladenské mládeže.
Stejnou cestu volí Libor Procházka, asistent u staršího dorostu extraligových Rytířů. „Shodli jsme se, že rádi zůstaneme spojeni s hokejovým prostředím. Já navíc v Pézetce, jako tradiční líhni talentů, strávil celá žákovská léta, takže teď to vlastně jen vracím," míní čtyřnásobný mistr světa, ale netroufá si tvrdit, jestli i jeho trenérské působení bude tak úspěšné.
Patera místo hokejky bere do ruky raketu
„Nejdříve si chci tu práci osahat, žádný učený z nebe nespadl. Musím začít postupnými krůčky. Nejdřív si vyzkouším, jestli mi to vůbec půjde, až potom můžu mít nějaké sny," říká Patera a hledá i možnosti, jak se udržet v kondici. „Co jsem skončil s hokejem, tak skoro obden hraju tenis. A snad dám dohromady i nějakou partičku na nohejbal," těší se.
Navíc je Patera navržen radnicí na post jednatele v klubu Rytíři Kladno. „To je docela závazek," uvědomuje si, ale chce mít čas dohlédnout i na tenisový rozvoj svých dcer. Na turnaji ITF v Přerově držel palce starší Dominice, která se vrací na kurty po operaci ruky.
„Moc štěstí jsem nepřinesl, ale proti nasazené jedničce favoritkou nebyla. Teď bohužel dopadla podobně v srbském Prokuplje. Dcera sice říká něco jiného, ale do tenisu jí fakt nemluvím. Bude jí už dvacet, takže sama asi ví nejlíp, co má dělat," naznačuje Patera.
