Šebrle skončil v Pekingu šestý, zlato získal Clay

I díky výpadkům řady favoritů se Šebrle po prvním dnu držel ve hře o stříbrnou či bronzovou medaili, ale druhý den předváděl ve všech disciplínách na své poměry podprůměrné výkony. „Už po překážkách mi bylo víceméně jasné, že jsem vypadl ze hry o medaili,“ přiznával Šebrle, jenž posbíral 8241 bodů, na stupně vítězů jich potřeboval o 286 víc.

Minimálně přerušeno je tak období, kdy se fanoušci mohli spolehnout na to, že z velkého šampionátu se někdo z českých desetibojařů vrátí s medailí. Od mistrovství světa 1999 vždy česká vlajka na stožáry stoupala, od roku 2002 pokaždé zásluhou Šebrleho.

Šebrle se ale trápil. Prudký liják vystřídalo horké letní počasí, ale česká naděje na medaili pod ostrým slunkem spíše tála. Po pomalých překážkách a nevýrazném disku už se boj o cenný kov stával nenaplnitelným snem. V tyči sice odpadl další z favoritů Američan Hardee, jenž třikrát shodil základní výšku, ale dvojice mladých dravců Bělorus Kravčenko a Kubánec Suarez Šebrlemu postupně unikala.

Favorizovaný Clay se do souboje s ostatním nezapojoval, suverénně vedl a bojoval jen o co nejlepší výsledek.. Dokonce měl náskok na Šebrleho světový rekord, ale při jeho kvalitách na závěrečné patnáctistovce bylo jasné, že v čele historických tabulek zůstane český desetibojař.

„Bryan by musel mít větší náskok, neměl jsem o rekord strach,“ tvrdil Šebrle. Clay neprolomil ani jeho olympijský rekord z Atén, bodový součet amerického desetibojaře se zastavil na 8791 bodech.