Článek
Vstup do turnaje jste si jistě představovaly jinak...
Určitě. Na druhou stranu předchozí olympiádu v Pekingu jsme také začaly prohrou, tak z toho nebudeme dělat tragédii. Musíme si vzít poučení, další na řadě budou Turkyně.
Čím vás Číňanky přehrávaly?
Byly na nás připravené. Sotva jsme zahlásily akci, už se stavěly tak, aby nás nepustily do pohybu. Myslím, že i v úspěšnosti střelby, hlavně za tři body nás docela zabíjely.
Udělaly jste hodně zbytečných chyb, pramenily z nervozity?
Nějaká tam mohla být, ale spíš ze začátku, potom už se člověk do zápasu dostane.
Úspěšnost střelby jste měly těsně přes třicet procent, přičítáte to i velké hale, ve které jste hrály poprvé?
Je pravda, že jsme tu odtrénovaly jen hodinu, ale to ostatní taky, nemůžeme se vymlouvat. Číňanky měly lepší střelbu za tři body, my dělaly hloupé chyby, po kterých nás trestaly rychlými protiútoky.
Potěšila vás atmosféra v hledišti? Z téměř sedmi a půl tisíce diváků měli převahu čeští fanoušci.
Určitě ano, nečekala jsem to, spíš jsem se bála, že tu nikdo nebude. Snad tu zažijeme i úplně plnou halu.
Jak jste se srovnávala s brzkým budíčkem na zápas, který začínal v devět hodin místního času?
Snažila jsem se víc protáhnout nohy, proskákat, protože mívám těžší kotníky. Ale nemyslím, že by naši prohru ovlivnilo ranní vstávání.
Slavnostní zahájení jste vpředvečer zápasu neabsolvovaly, podívaly jste se na něj alespoň v televizi?
To ano. Zařvaly jsme si, když nastupovali Češi, a šly jsme spát.
