Článek
Peking přebírá pořadatelskou štafetu od Atén, kam se v roce 2004 hry vrátily po 108 letech od své novodobé premiéry.
O znovuobnovení antické tradice se nejvíc zasloužil francouzský baron Pierre de Coubertin, na jehož popud vznikl v roce 1894 Mezinárodní olympijský výbor. Prvních novodobých olympijských her se o dva roky později v Aténách zúčastnilo 245 sportovců (výhradně mužů) ze 14 zemí. Pravidelný čtyřletý cyklus narušily od té doby pouze obě světové války, kvůli nimž se nekonaly OH v letech 1916, 1940 a 1944.
V Paříži 1900 a St. Louis 1904 trpěla úroveň soutěží tím, že hry byly součástí Světové výstavy. Přínosem byly premiérová ženská účast v roce 1900 a zavedení kompletní sady medailí o čtyři roky později.
Olympijský oheň prvně vzplál v Amsterdamu 1928
Během úvodního ceremoniálu v Londýně 1908 byl poprvé k vidění nástup po výpravách, v Antverpách 1920 se premiérově skládal olympijský slib a nad stadiónem zavlála olympijská vlajka. Olympijský oheň prvně vzplál na OH v Amsterdamu 1928. Na hrách v Los Angeles v roce 1932, jež negativně ovlivnila hospodářská krize, byly zase zavedeny stupně vítězů.
Atmosféru OH 1936 v Berlíně poznamenal nástup nacismu, v Londýně 1948 se Evropa ještě vzpamatovávala z válečných hrůz. Skutečnou oslavou se tak znovu stala až olympiáda v Helsinkách v roce 1952.
O čtyři roky později se olympijské hry díky Melbourne poprvé konaly na australském kontinentu, ačkoli jezdecké soutěže hostil kvůli karanténní lhůtě Stockholm. V roce 1964 se své premiéry dočkala i Asie, jmenovitě Tokio. Následně si OH prošly například první dopingovou diskvalifikací (Mexiko 1968) či teroristickým útokem (Mnichov 1972).
Kompletní výkvět se opět sešel až v Barceloně 1992
V Montrealu 1976 chyběla kvůli bojkotu dvacítka afrických států, her v Moskvě 1980 se nezúčastnila většina západních mocností a v Los Angeles 1984 zase "stávkovaly" země východního evropského bloku.
Kompletní výkvět světového sportu se opět sešel až v roce 1992 v Barceloně, velkým komerčním úspěchem skončily i následující hry v Atlantě, kde počet sportovců poprvé v historii překročil desetitisícovou hranici. Pořadatelé vydělali i na posledních OH v Aténách, přestože náklady přesáhly hranici deseti miliard eur, což je nejvíce v historii.
První starověké olympijské hry se uskutečnily kolem roku 776 před Kristem. Nejlepší antičtí sportovci se v řecké Olympii scházeli každé čtyři roky až do roku 393 našeho letopočtu, kdy římský císař Theodosius "pohanské" hry zakázal.
