Článek
Gethin v mistrovství světa nastoupil ke 30 Velkým cenám a svého jediného vítězství dosáhl v roce 1971 v Monze, kde s vozem BRM vyhrál italskou Grand Prix rozdílem jediné setiny sekundy před Švédem Ronniem Petersonem. V tehdy vůbec nejrychlejším závodě F1 podle průměrné rychlosti (150,755 km/h) projelo prvních pět vozů cílem v rozmezí 61 setin sekundy.
Více medailových umístění si Gethin v kariéře v F1 nepřipsal. Debutoval v roce 1970 jako pilot McLarenu, v průběhu další sezóny přestoupil do BRM a hned v druhém závodě si připsal zmíněný životní úspěch, který mu přinesl devět z celkových 11 bodů, které v kariéře získal.
Porazil i Fittipaldiho a Stewarta, později vedl Sennu
Naposledy se v královské automobilové třídě představil v roce 1974 jako jezdec týmu GRahama Hilla Embassy Hill. Rok předtím triumfoval v exhibičním klání Race of Champions v Brands Hatch, kde porazil třeba legendární Emersona Fittipaldiho nebo Jackieho Stewarta.
V roce 1984 se Gethin vrátil do formule 1 jako manažer týmu Toleman, v jehož barvách se poprvé představil ve formuli 1 pozdější trojnásobný mistr světa Ayrton Senna. Brazilský pilot hned v prvním roce ukázal, jaký talent v něm dřímá, a dokázal do té doby nevýraznou stáj vytáhnout nahoru.
Památným soubojem se stala Velká cena Monaka, v níž Senna zběsile pronásledoval vedoucího Alaina Prosta s vozem McLaren. Závod v hustém dešti byl nakonec v 31. kole (ze 78) zastaven a Senna se musel smířit s druhým místem. Kontroverzní rozhodnutí traťového komisaře Jackyho Ickxe vzbudilo vlnu spekulací a konspiračních teorií, protože se obecně mělo za to, že brazilský jezdec přišel o vítězství.
Senna hned v následující sezóně odešel do stáje Lotus a Toleman po neúspěšném ročníku 1985 formuli 1 opustil. Gethin poté založil vlastní tým Peter Gethin Racing, s nímž závodil v druhé polovině 80. let v šampionátu F3000.
