Článek
"Nikdy jsem nebyl typ, který by prahl po nějakých oceněních. Ale samozřejmě si dnešního vyznamenání cením. Je to super, zvlášť od lidí, kteří se ve sportu pohybují," prohlásil Valenta krátce poté, co obdržel bronzovou sochu řecké bohyně vítězství Niké.
Valenta se poprvé v životě postavil k řečnickému pultu před nejvyššími funkcionáři v českém sportu a pronesl pár vět spatra. "Vždycky jsem si přál stát na tom pódiu u toho mikrofonu, protože mi to připadá totálně 'cool'. Je to legrační situace, takový sranda moment," vykládal Valenta.
Nezapomenout na ostatní
Situaci obrazně přirovnal k dobám za komunismu. "Jak tam vždycky ten nejvyšší boss stál, měl slovo a všichni na něj koukali, to mi připadá srandovní. Samozřejmě to tady nechci srovnávat s komunismem a vím, že pro všechny tady v sále to legrační určitě není," podotkl.
Řeč připravenou neměl. "Nikdy nemám připravené, co budu říkat. Pro mě je důležitější spontánnost," vysvětloval svůj přístup. "Ani při rozhovorech nemám rád, když mi někdo dopředu pošle otázky. To pak není vůbec zajímavý rozhovor, ale připravená řeč," vykládal.
Za řečnickým pultem setrval jen pár chvil. "Padlo tady, že jsem tuto cenu dostal za nejlepší sportovní výkon. Ale myslím si, že bychom neměli zapomenout na ostatní sportovce, kteří rovněž předváděli skvělé výkony. Každý jednotlivý výkon má svou hodnotu," řekl. Projev zakončil vesele: "Sportu zdar!"
Valenta ve společnosti Zátopka i Šebrleho
Cena PhDr. Jiřího Gutha-Jarkovského je nejvyšším vyznamenáním Českého olympijského výboru. Je udělována českému olympionikovi nebo družstvu za nejhodnotnější sportovní výkon. Cena byla založena v roce 1933 a uděluje se vždy za předcházející rok, s výjimkou válečných let 1941-44 byla udělována až do roku 1948. ČOV ji obnovil v roce 1994.
Nositeli tohoto ocenění jsou například vzpěrač Václav Pšenička (1934), atlet Emil Zátopek (1948) a v novodobé éře střelec Petr Kůrka (1994), atlet Jan Železný (1995), kanoista Martin Doktor (1996), atlet Tomáš Dvořák (1997), národní mužstvo ledního hokeje (1998), atletka Ludmila Formanová (1999), atlet Roman Šebrle (2001).
