Článek
Jan Kopecký se Škodou Fabia S2000 na trati Australské rallye.
Jan Kopecký (vpravo) s navigátorem Pavlem Dreslerem po úspěšném vystoupení v podniku APRC.
Máte za sebou tři starty v Asijskopacifickém mistrovství. Na Novém Zélandu jste byl druhý, v Nové Kaledonii a v Austrálii slavil výhru. Co vám účast v šampionátu za oceánem přinesla?
Poznal jsem něco nového. Organizace i rychlostní zkoušky jsou nádherné. Z Nového Zélandu jsem byl vyloženě nadšený.
Lišila se hodně skutečnost, na kterou jste zatím narazil, od informací, z nichž jste vycházel před startem šampionátu?
Mám tolik zkušeností, že by mě nic překvapit nemělo. Navíc tým, s nímž spolupracujeme, šampionát jezdí dlouho. Navíc vše usnadnil fakt, že koupili mé auto z minulé sezóny. Ale rozhodně mě zaskočilo počasí. Na Novém Zélandu nepršelo, v Nové Kaledonii pořád. Tam věci fungovaly nestandardně, připadal jsem si jako ve Francii. Něco šlo hůře, něco lépe. Na Zélandu mají zavedený systém, vše běželo jako podle švýcarských hodinek.
Můžete s ohledem na velký časový posun přiblížit váš režim v závodním týdnu?
Většinou s navigátorem Pavlem Dreslerem přistáváme v sobotu týden před startem. Pondělí a úterý je volné, abychom si zvykli na časový posun. Od středy začínají závodní povinnosti. Na skok přes několik pásem je třeba být připravený hlavně fyzicky. Když se cítím unavený, nesmím jít spát. Jdu cvičit, nebo se připravovat na soutěž.
Takže místo odpočinku následuje fyzický dril?
Přesně tak. Je to nejlepší recept. Navíc tým nám platí letenky v byznys třídě, takže i já s téměř dvoumetrovou postavou si docela odpočinu. Pokaždé se snažíme na odlišné časové pásmo přeorientovat už v letadle. Většinou jsem po dvou hodinách usnul. Cesta pak rychleji uteče.
Máte zaručený recept na zkrácení dlouhých hodin ve vzduchu?
Většinou čtu knihy. Všechno od Nesbøa, něco i dvakrát. Nejlepší byl asi Sněhulák. Čtu i další severské autory. Jsem však hrozný na názvy a jména spisovatelů. Ale děj si pamatuji.
Tým, který vám připravuje Fabii S2000, je z Austrálie. Jaké je složení mechaniků?
Jsou z celého světa. Z Austrálie, z Nového Zélandu a další z ostrovů mezi Austrálií a Japonskem. České mechaniky k dispozici nemám, což není žádný problém.
Jsou vaši mechanici hrdí, že pracují pro mistra Evropy?
Oni to neřeší a zajímá je hlavně, jestli si mohou se mnou normálně popovídat. Ale dobře věděli, kdo jsem. Mají velký přehled.
Vyhovuje vám jejich mentalita?
Ano. Jsou absolutně v pohodě. Jde o malý tým. Nemám podmínky jako při soutěži s továrním týmem na mistrovství Evropy, ale ti kluci si umí poradit v každé situaci.
Lze zhodnotit ohlas organizátorů na váš start?
Jsou rádi za každé auto. A kdybych nestartoval, šampionát by to nijak nepoznamenalo. Ve startovní listině jsou Japonci, Číňané, Australané, kluci z Nového Zélandu. V Kaledonii startovalo i několik Francouzů. Jeden Čech navíc...
Je možné přiblížit českým fanouškům jezdecké umění vašich soupeřů?
Konkurence, upřímně, není zase tak veliká. Největším protivníkem je můj týmový kolega z Indie Gaurav Gill. Ale není to žádné ořezávátko. Má hodně zkušeností, v minulém roce šampionát vyhrál. Číňané za sebou mají většinou obrovské finanční zázemí. Jedou se na závody bavit, nejde jim primárně o výsledek. Neodsuzuji takový přístup. Pro sport je to dobře. Prakticky s nimi nepřijdu do styku, oni nemluví anglicky. A na druhou stranu kluky z Nového Zélandu či Austrálie, když spustí jejich slangem, skoro nestíhám.
Ze tří startů jste týmovému kolegovi Gillovi podlehl jen na Novém Zélandu, kde jste však vedení ztratil až v průběhu druhé etapy na tratích, které kopírovaly minulý ročník a váš rival je znal. Byl to hlavní důvod nezdaru?
Ne. Rozhodující bylo, že jsem si před jednou rychlostní zkouškou nedopnul část výstroje a zjistil to hned na startu. Proto jsem zvolnil.
Nepřipadáte si v šampionátu u protinožců trošku jako exot?
Vůbec ne a zvlášť v našem týmu. Bylo by jim jedno, kdyby za ně startoval eskymák. Neberou mě jako exota, ale jako někoho, kdo umí řídit auto a pro vítězství udělá všechno.
Ze tří startů jste týmovému kolegovi Gillovi podlehl jen na Novém Zélandu, kde jste však vedení ztratil až v průběhu druhé etapy na tratích, které kopírovaly minulý ročník a váš rival je znal. Byl to hlavní důvod nezdaru?
Ne. Rozhodující bylo, že jsem si před jednou rychlostní zkouškou nedopnul část výstroje a zjistil to hned na startu. Proto jsem zvolnil.
Budete zklamaný, pokud na konci roku nebudete mistrem APRC?
Nechci podceňovat Gilla. Kdyby jezdil v Evropě, určitě by se prosadil. Umí skvěle řídit, je zarputilý. Pokud ho porazíme, půjde o špičkový výsledek. V opačném případě budu zklamaný, ale se vším respektem, protože prohraji se šampiónem.
Jaký je divácký zájem o soutěže v Asijskopacifickém šampionátu?
Byl jsem mile překvapený. Lidí bylo dosud na soutěžích poměrně dost, čekal jsem situaci horší. Myslím, že čísla budou podobná návštěvám z českého šampionátu.
