Článek
Ulevilo se vám?
Hodně. Kámen spadl ze srdce mně i trenérovi, měla jsem poslední tři možnosti na splnění limitu. Ale pak i pokusy na 195 centimetrech vypadaly dobře. Potěšilo mě, že jsem se té výšky nebála na to, jak vypadaly závody předtím.
Co vás brzdilo v cestě za limitem?
Jsem rychlejší a silnější, ale nemohla jsem to srovnat s technikou. Navíc mě trochu limitoval kotník a v přípravě svalové zranění, dost tréninků jsem vynechala, ale stehno už je úplně dobré.
Kotník ne? Zlobí vás dlouhodobě…
Snažíme se na něm pracovat, určitě je lepší než dřív, v Táboře mě vůbec nelimitoval.
Co kotníku pomáhá? V hale jste si do tretry dávala speciální pěnový míček.
To bylo provizorní řešení, když bolel víc. Ale potřebuju nohu při odraze pokládat správně, tomu pěnový míček nepomáhal. Snažíme se kotník hlavně posílit.
Vaše auto zdobí nápis 202 cm. Proč zrovna taková výška?
To tam nechal dát Robert Změlík (bývalý desetibojař, jehož firma podporuje atlety). Dva metry jsou český rekord, tak prý abych měla motivaci ho překonat aspoň dvakrát.
Letos jste ale paradoxně dlouho nevedla české tabulky ve výšce, zatímco jste první v trojskoku, když jste na extralize v Ostravě skočila 13,19.
Šla jsem ho jen pro body USK, bez tréninku. Bylo to vtipné, možná ode mě i drzé.
Partnerka a bývalá svěřenkyně vašeho kouče Michala Pogányho Šárka Kašpárková úspěšně vyměnila výšku za trojskok, napadla vás i tahle cesta?
Něco proběhlo, ale trenér říkal, že trojskok můžu dělat, až ve výšce zdolám dva metry.
To už se vám těžko bude chtít výška opouštět… S Kašpárkovou jste o tom mluvila?
To ne, spíš jsme řešily jiné věci. Chodila na výškařské tréninky, aby se na mě podívaly jiné oči, jako bývalá výškařka dokáže odhalit chyby. A trojskok? Třeba za několik let.
