Rubriky:

Atletika

Špotáková: Nejhezčí oslava byla ta hned po titulu

12. listopadu 2007 10:04

Čerstvá vítězka ankety Atlet roku oštěpařka Barbora Špotáková trochu tušila, že by po hlasování od odborníků a novinářů mohla v anketě zaujmout místo nejvyšší. Před tím si s kamarádkami stihla užít dovolenou na Tenerife a s Jarkem Nohavicou pohovořit na téma, jak jsou v Jablonci pěkné baby. „To byla setkání,“ nadšeně přijala mistryně světa také společnost Zdeňka Svěráka.

 

Právo/Michaela Říhová

Před závody míváte tušení, jak to dopadne. Měla jste ho i před Atletem roku?

Měla jsem takové indicie, které mi napovídaly nakonec správně. Byl o mě dost velký mediální zájem, což mi signalizovalo, že bych mohla i vyhrát.

Přemýšlela jste o tom, jestli jste měla lepší sezónu než Roman Šebrle?

Přemýšlela a nedá se to srovnávat, to jsou jablka a hrušky. Roman opravdu letos vyhrál všechno. Pak už to většinou rozhodují jenom sympatie.

Poprvé jste přebírala nejprestižnější české atletické ocenění. Měla jste trému?

Ani ne. Když jsem byla v „Uvolněte se, prosím“ u Krause, bylo to horší.

Bydlíte v centru Prahy, takže jízda limuzínou na Václavské náměstí nebyla dlouhá...

My jsme šli letos pěšky. Okolo neonacistů a obrněných transportérů. Přímo u Pinkasů stál obrněný anton a někoho tam zatýkali. Přišlo mi dost šílený, co se děje.

Od Tří sester jste dostala celoživotní vstupenku na jejich koncerty, v oblíbené hospůdce U Pinkasů máte svůj vlastní půllitr... Co byste si ještě přála?

Nic konkrétního. Líbí se mi, že kolikrát řeknu, co mám ráda, aniž bych čekala nějaký dopad, a ono se to splní. Já mám široké zájmy, těch věcí, co by člověk chtěl, je spousta, třeba někam do zákulisí divadla. Nebo si s někým popovídat. I když to se mi teď podařilo. Probíhá akce Celé Česko čte dětem a tam byli i Jarek Nohavica, Zdeněk Svěrák... To byla setkání! S Jarkem Nohavicou jsme se bavili o Jablonci, odkud jsem. Říkal: „V Jablonci jsou pěkné baby.“ (smích)

Odpočinula jste si po náročné sezóně?

Byla jsem na Tenerife s kamarádkami, přítel Lukáš už neměl dovolenou. Babská jízda, pohodička. Předtím mě dost dodělal Kurz přežití, po něm jsem se sbírala čtrnáct dní. Příští rok zvážím, jestli tam jet. Kvůli hře, nebo symbolickému nácviku, který stejně asi nikdy nezažijeme, jsme tam celý den a noc běhali...

Stihla jste všechny oslavy, které jste plánovala?

Stihla, ale ne v takové intenzitě, jak jsem si představovala. Byla jsem dost unavená, představovala jsem si, že si to užiju víc. Třeba jsem šla spát už v půl jedenácté. V půl jedenácté! Úplně vyřízená na doraz.

Kterou oslavu jste si od zlata v Ósace nejvíc užila?

Hned tu první na hotelu. To je neskutečná euforie. Často si prohlížím fotky, co všechno se dělo na tom pokojíku. To je na tom to nejlepší, že to sdíleli i ostatní atleti. Až jsem byla překvapená, že měli takovou radost z toho, že někdo jiný je mistr světa.

Michal Osoba, Právo

Zrušit