Článek
Nechtěli jste v dějišti světového šampionátu bydlet na pokoji spolu?
Petr Svoboda: Já jsem s Kubou Holušou, Standa je s Jardou Bábou. Oni takhle bydleli už v Erfurtu (ME do 23 let - pozn. red.), kde získali medaile, tak mají takový šťastný pokoj.
Potkat vedle sebe byste se ale asi nechtěli v jednom běhu. Vaše kolize jsou pověstné.
Svoboda: Já teď studoval na videu záznam z mistrovství republiky a zjistil, že tou rukou jsem vážně dost švihl. Komu jsem kdy ublížil, se asi budu muset omluvit. (úsměv) Nikdy jsem to neviděl, až teď, jak se mi po nemoci trochu rozhodila technika. Už v Lipsku jsem dal Standovi takové dělo, že se divím, že doběhl s limitem. To tam byl ale vedle mě jeden Jamajčan, nalehl do mě a tím jsem asi Standu trefil.
Kolikrát už jste do sebe při závodě drcli?
Stanislav Sajdok: Skoro vždycky, když běžím já vlevo a Petr vpravo.
Skončila vaše kolize někdy pádem?
Svoboda: To asi ne. Vlastně jo! Vloni v prvním kole extraligy na Strahově. To jsem já spadl na poslední překážce a kotrmelcem jsem ti padl do dráhy, viď?
Sajdok: A já tě překračoval a pak jsem hodil takovou šipku do cíle.
Svoboda: Já se pak taky ještě do cíle dokutálel.
Pamatujete, že by někdy kvůli kontaktu při běhu došlo k diskvalifikaci?
Sajdok: To ne, tam nejde dokázat úmysl, protože ani žádný není. To jsou prostě překážky...
Co byste si jeden od druhého atleticky vzali?
Svoboda: Techniku, moc rád! Říkám trenérovi, že nás splácat dohromady, tak je z nás snad rekordman s časy kolem 7,50. Ve mně je rychlost, Standa má uhlazenou, lehkou techniku.
Sajdok: Mně nic jiného nezbývá. Já bych zas potřeboval Petrovu přirozenou sílu. Ale ta je od Boha, já nikdy nebudu zvedat na benchi 150 kilo.
Váš kouč Dvořák říkal, že hmotnost nabíráte těžko.
Sajdok: Já prostě nepřiberu. Jsem švihový typ, takže je asi lepší, že moc nenabírám sílu.
Oba jste jeden čas trénovali v jedné skupině u Luďka Svobody. Sedělo vám to?
Svoboda: Mně se to líbilo. I jsem teď Standu před mistrovstvím republiky konktaktoval, jestli by se mnou nešel pár tréninků. Ale už se to nestihlo, měl závody, snad v budoucnu.
Sajdok: Mně to taky vyhovovalo. Ještě s Honzou Čechem jsme byli silná trojka, v tréninku mi kluci dávali na zadek. Byl tam ten hec, soupeření je základ. Já pak chtěl jen vyzkoušet jiný styl tréninku, ten mi seděl.
Váš kouč Tomáš Dvořák je ve Valencii jako spolukomentátor.
Sajdok: Bude komentovat i můj závod, tak snad si dá bacha a nepřežene to s emocemi. (smích)
Překážky budou jedním z vrcholů šampionátu. Věříte Roblesovi nebo Liou Siangovi?
Svoboda: Když to Robles nezkazí, neprohraje. Siangovi nevěřím, nešel letos jediný závod v hale. Myslím, že ho Robles může porazit i na olympiádě. On je velký jak já, ale udělanější. Nechápu, jak může mít taková záda. To je zvíře, je někde jinde. Až si občas říkám, kolik má v pravé občance. On je o dva roky mladší jak já a mně přijde, že mu snad musí být víc...
Sajdok: Hlavně je strašně rychlý. Když porovnáte jeho hladkou stovku a překážky a naší hladkou stovku a překážky, tak to vychází. Kdo neví, jak správně běhat překážky, ať koukne na něj. Když Bůh rozděloval, ukázal na něj. A Siang to v Pekingu bude mít těžké, v podstatě bude mít povinnost vyhrát, pro něj to bude životní závod. Asi oběhne všechny čaroděje a šamany, aby mu pomohli...
