Článek
Před soutěží jste hovořil o skvělé formě, přesto se vám závod nepovedl. Jak se opouští desetibojařský světový trůn?
Každý má svoji éru a moje skončila.
Definitivně?
Já myslím, že definitivně. Příští mistrovství světa bude za dva roky, to mi bude šestatřicet, možná se připravím, třeba nebudu tak nervózní. Ale někdo, kdo udělá 8800, tam bude určitě.
Teď jste byl nervózní?
Asi jo, cítil jsem neskutečnou formu.
Až moc jste se upínal k tomu, jak povedený závod můžete předvést?
Myslím, že jo. Ale je to těžké. Když si děláte osobáky a běháte rychle…
Myslíte, že vám chybí bezstarostnost mládí?
Vypadá to tak. Už jsem v desetiboji dokázal, co jsem mohl, a teď, když cítím, že můžu zase, bezstarostnost tam není. Přijdu na kouli a klepou se mi nohy, abych hodil. To je špatně.
Budete si dávat nižší cíle?
Je to těžké. Když člověk fakt dobře trénuje a jde mu to, pak je těžké říct si, že už jsem starý.
Nebojíte se, jestli vám trenér Kupka v přípravě nehlásí lepší časy?
To jsme si vyříkali hned, když jsem šel do jeho skupiny, že nechci, aby mi to kdykoli namačkával. Věřím, že mi to nenamačkává.
Co s vámi bude dál? Budete trénovat stejně?
Pojedu, co jsme začali teď. Fakt jsem byl dobře připraven, prohrál jsem si to sám. Příští rok je mistrovství Evropy, přípravu si udělám zase sám. Ale je to konzultované s Dálou.
Za rok také můžete útočit na veteránský světový rekord 8241 bodů…
(ušklíbne se) Ale proč ne? Jestli tolik neudělám, tak můžu rovnou skončit…
