Článek
Odstoupení Claye a Šebrleho hned po stovce se rovnalo šoku, jak tuto situaci hodnotíte po skončení mítinku?
Když je mítink mediálně postavený na dvou hvězdách a obě skončí úplně na začátku, je to svým způsobem tragédie. Jenže podle Švejkova rčení, že se situace na frontě mění každým okamžikem, se nepovedný úvod během druhého dne obrátil dobrým směrem. Jsem strašně rád, že ve středu opět přišli diváci, že se nenaštvali a pochopili, že zranění do sportu patří, a podpořili vynikající výkony Elišky Klučinové i dalších vícebojařů. Proti loňsku vydrželo počasí a tak hodnotím čtvrtý ročník TNT-Fortuna Meetingu jako povedenou akci.
Jak jste dokázali udržet obě zraněné hvězdy na Sletišti i druhý soutěžní den, nechtěl třeba Clay rychle odcestovat domů?
Bryan i Roman plnili po zranění kvůli divákům, ale i partnerům dál svou nezastupitelnou roli. Věděli, že po nich zůstal určitý deficit a že bylo potřeba nějakým způsobem splatit dluh, i když se na ně kvůli zranění nemůže nikdo zlobit. Oba určitě dobře tušili, jakou ránu představovalo odstoupení pro mě, pro diváky a sponzory. Snažili se všechno vynahradit, uplatnili se mediálně, uspořádali autogramiády a pomohli nám s tričky, které se prodávaly s jejich podpisy.
Očekával jste takový postoj od Američana, který se už v Kladně nemusí nikdy objevit?
Bryan mě mimořádně překvapil. Jednak předčasného konce hrozně lítoval, ale hlavně byl ochotný udělat prakticky cokoliv, aby svůj výpadek alespoň částečně splatil. Dokonce se nabízel, že bude druhý den dělat technickou četu. Ono to vypadá jako sranda, jenže on se u toho vůbec nesmál. Klidně by prý uhraboval písek, nebo zvedal spadlou laťku. Ví, že nemohl zanechat slíbený dojem, a maximálně se ho snažil vylepšit.
Našli jste čas domluvit se o jeho dalším vystoupení?
Ještě v úterý večer jsme se o tom bavili. Sám to nakousl a navrhl, že by v rámci určité kompenzace znovu přijel. Zatím nemohu prozradit víc, než že by se jeho návštěva měla uskutečnit v během halové sezóny.
Jak se na tristní začátek desetiboje zatvářili vaši partneři?
Pochopili, že se něco takového může stát a že je víceboj svým způsobem riziková záležitost. Loni nám oba dny propršelo, a přesto nás partneři neopustili. Zřejmě vidí, že akci děláme s co největším nasazením a na maximální možné úrovni.
Chválil jste diváky, ale na první pohled jich druhý den na Sletiště tolik nepřišlo. Není to pro vás negativní signál?
Míň jich samozřejmě bylo, ale já měl po kolapsu na stovce v první chvíli strach, že nepřijde nikdo. Jenže v zatáčce u sektoru tyčkařů byla zase tradičně skvělá atmosféra, kterou oceňují delegáti z mezinárodní federace IAAF. Na jiné vícebojařské mítinky kromě Götzisu chodí jen pár desítek diváků.
Mítink je od prvního ročníku postavený na jménu Romana Šebrleho. Ten se chce příští rok s kariéru loučit. Jak si představujete budoucnost akce bez tak výrazného českého atleta?
Roman tady udělal ohromný kus práce. V prvním ročníku předvedl skvělý výkon 8697 bodů, který je pořád rekordem mítinku. Víme, že jeho éra jednou skončí. Do té doby než přestane do Kladna jezdit, musíme vytvořit špičkový atletický podnik, o nějž bude mít zájem vícebojařská elita. To by samo o sobě mělo představovat dostatečný tahák pro diváky i média. Věřím, že se tak v Česku podaří vedle Zlaté tretry udržet ještě jedna akce pod patronátem IAAF. Nesmí nás zastavit ani nepřízeň počasí nebo natažené svaly největších hvězd.
