Článek
Šestatřicetiletý sportovec, který má po autonehodě z roku 1985 amputovanou pravou nohu pod kolenem, získal nedávno šestý titul mistra světa na dráhovém MS handicapovaných cyklistů. V těchto dnech však již svou přípravu směřuje k půlmaratonu. "Mám za sebou osm tréninků po hodině až hodině a půl," řekl Ježek novinářům na dnešní tiskové konferenci v Praze.
"Myslím, že to mi asi bude stačit. Dodává mi to sebevědomí, že ten půlmaraton zvládnu, i když běžecká technika samozřejmě není ještě ideální, protože po 16 letech na kole je tělo zatěžované úplně jinak. Svalové partie pro běh jsou jiné než pro ty cyklistické," přiblížil Ježek. Pro květnový maraton plánuje ale mnohem zodpovědnější přípravu. "To budu muset poctivě trénovat opravdu celý měsíc. Ten půlmaraton je ale ideální k tomu, abych si to otestoval," dodal Ježek.
Musí si zvykat na speciální protézu
Musí si zvykat i na speciálně vytvořenou protézu. "Je to úplně něco jiného, než na co jsem byl zvyklý. Mám z běhu ale strašně dobrý pocit a jsem z toho nadšený. I proto, když vidím, jak daleko už je technologie výroby protéz. Netušil jsem, že budu moct někdy takhle skvěle běhat," prohlásil Ježek, který si protézu dokonce sám vyráběl.
"Mohl jsem si ji vyrobit, ale je to přesně ten model, co používají špičkoví atleti na paralympijských hrách. Je to jen karbonová pružina, od konce pahýlu vede takový karbonový list, který skvěle vrací energii i váhu těla dopředu. Je na tom jen trochu horší stabilita, na což jsem si musel zvyknout," popsal Ježek.
Když si ji bral poprvé a šel běhat do Stromovky, musel se prý smát. "Bylo to naštěstí v noci, takže mě nepovažovali za blázna, ale já běžel s takovou radostí... Vzpomněl jsem si na to, jak mě bavilo běhat, když jsem byl ještě malý a měl jsem obě nohy. Ten pocit radosti z běhu se vrátil," připomněl Ježek.
Doladit bude ještě muset polstrování. "Už se na noze objevily nějaké půchýře a odřeniny, ale s tím do toho budu muset jít, že to bude bolet. Pokud však zvládnu půlmaraton a pak i maraton, tak budu jedině rád, když pak budu mít více příležitostí jít si zaběhat, protože mě to hrozně baví. A noha si bude zvykat čím dál víc," věřil Ježek.
Doufá, že svým počinem osloví více lidí, především ty z řad podobně handicapovaných. "Na slavných velkých maratonech, jako jsou New York, Boston, Chicago, Tokio, je to běžné. Běží vždy někdo takový, já i proto chci, abych byl první tady v Praze a ukázal lidem, že to jde i tady. Třeba tím i někoho inspiruji, kdo by se tomu pak věnoval a dostal se třeba na paralympiádu," vysvětlil Ježek.
Ačkoliv se mu z jeho okolí dostává spousty pozitivních reakcí, byla tu i jedna negativní - od cyklistického trenéra. O svém úmyslu mu řekl jako jednomu z posledních a teprve tehdy, když před čtrnácti dny vyhrál titul mistra světa. "Kdybych mu to řekl předtím, tak mě nepustí. Takhle mi dal dva měsíce na tu přípravu na běh za odměnu," smál se Ježek.
Přestože připustil obavy, jak si s dlouhým během jeho tělo poradí, věří, že po psychické stránce mu pauza od cyklistiky, kterou neměl od roku 2007, jedině prospěje. "Budu sice trénovat i cyklistiku, ale chci si od ní trochu psychicky odpočinout," uvedl Ježek. "Tu pauzu jsem potřeboval. Už ten pocit, že se na to kolo těším, zase mám, což je po půlroce asi poprvé," doplnil Ježek.
Jednou by si chtěl vyzkoušet i slavný triatlonový závod Ironman na Havaji. "Je to zatím jen sen. Napadlo mě to ve spojitosti s tím, že dělám cyklistiku, a kdyby se mi povedlo uběhnout ten maraton... Pak bych tedy potřeboval ještě nějakého špičkového trenéra na plavání, ale to je věc až tak třeba po čtyřicítce," nastínil Ježek.
