Hlavní obsah

OBRAZEM: Nejpilnější Rychlá holka? Remcající boulařka Sudová

Praha

V okamžiku, kdy si překážkářka Denisa Rosolová a další členky atletické skupiny Rychlých holek už pomalu balí věci a míří do šaten, lyžařku v boulích Nikolu Sudovou obvykle ještě čekají na ploše strahovského stadiónu některé libůstky z trenérské kuchyně Martiny Blažkové.

Foto: Petr Horník, Právo

Trénink Nikoly Sudové (na snímku) s členkami atletické skupiny Rychlých holek na stadiónu Evžena Rošického na Strahově.

Článek
Fotogalerie

Třetím rokem svěřila Sudová svoji letní přípravu do rukou atletické specialistky, která dovedla Zuzanu Hejnovou k olympijské medaili. Šest týdnů, vždy dvakrát denně od pondělí do čtvrtka se ze Sudové dočasně stává Rychlá holka.

Schody s těžkou vestou

„Dneska tam mám výběh schodů s pětikilovou vestou, to bude radost,“ zašklebí se před tréninkem. „Jak mají ostatní holky závodní období, tak tu bývám déle než ony a ještě trénuju dvoufázově,“ posteskne si dvojnásobná medailistka z mistrovství světa nad drsným režimem.

Slitování se ale nedočká. „Nám bylo taky líto, že s námi Nikola nemohla absolvovat ty dvoufázové tréninky před sezónou, které byly letos obzvlášť těžké,“ culí se Rosolová.

Úlevy nevyjedná

I trenérka je neoblomná, i když si Sudová občas nějakou tu úlevu zkouší vyjednat. „Nikola umí hodně remcat, někdy víc než ostatní holky,“ vypráví trenérka Blažková tak, aby ji lyžařka slyšela. „No aspoň si to taky někdy užije někdo jiný než já,“ ihned s úsměvem reaguje Sudové kouč Radek Herot. „Ony holky obecně remcají víc než kluci. Ale nakonec Nikola vždycky udělá, co se po ní chce,“ ujišťuje Blažková.

Jen nesmí do tréninkového plánu zkoušet propašovat nějakou změnu. „Martina má ze mě hrůzu. Já si vždycky pamatuju, co tam je, a už nemůže nic připsat,“ libuje si Sudová. „Je to tak. Jak něco přidám, hned hlásí, že to tam nebylo. Má sloní paměť,“ přitakává Blažková.

Hlava nefungovala

Za tři roky společné přípravy udělala Sudová významné pokroky. „Mám větší vytrvalost, je to znát i při testech,“ pochvaluje si jednatřicetiletá boulařka. „Už to není lyžařka, která vyleze z lyžáků a neví, co po ní chci. Zapracovala na sobě, už to vypadá atleticky,“ chválí ji trenérka.

Sudová už stihla poznat i stavy totálního vyčerpání, kdy čtvrtkařkám vypovídá službu žaludek. „V Nymburce holky šly laktátové testy, deset stopadesátek. A já, asi abych o nic nepřišla, jsem je musela jít taky, s postupným zrychlováním. Na zvracení mi nebylo, ale hlava pak už úplně nefungovala,“ přiznává rodačka z Jablonce.

Atletky do boulí nesmí

Jak by si vedla jako atletka? „Byla by to halová závodnice, šedesátka by jí šla. Lyžování je přece jen výrazně odlišný pohyb, ale myslím, že bychom ji na USK v lize na něco využili,“ s úsměvem lanaří boulařku pro svůj sport Blažková. „Třeba na kouli,“ vtipkuje Sudová.

Jakýsi výměnný pobyt s trenérem Herotem by ale Blažková rázně zamítla. Své svěřenkyně by do boulí nepustila. „Ne! To by nešlo,“ říká rázně. „Loni před olympiádou jsem je nechtěla vidět ani na lyžích. Někdo do nich vrazí a čtyři roky práce přijdou vniveč,“ vysvětluje.

Obavy, že by ji svěřenkyně neuposlechly, ani mít nemusí. „Za první boulí bych skončila na zádech. Letos mě jednou v půlce černé sjezdovky chytla panika a nemohli se mnou hnout. Navíc nemám zimu ráda,“ uklidňuje trenérku překážkářská vicemistryně Evropy Rosolová.

Reklama

Související témata: