Hlavní obsah

Superligu si zasloužíme, mezi nejlepší patříme. Kudlička o návratu mezi elitu nepochybuje

Heraklion

Zažil všechny vzestupy i pády české atletiky na mistrovství Evropy družstev. Tyčkař Jan Kudlička patří mezi tradiční opory týmu a rostoucí formu by chtěl potvrdit na víkendové první lize týmového šampionátu v řeckém Heraklionu.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Tyčkař Jan Kudlička během atletického mítinku Zlatá tretra.

Článek

Máte v plánu prokázat, že česká atletika až do druhé nejvyšší soutěže nepatří?

Byl jsem na té akci každý rok a je trošku smutné, že jsme teď v první lize. Myslím, že určitě jako Česko patříme do superligy a přiletěli jsme se do ní zpátky posunout. Výkonnost i tým na superligu máme, vloni byl ten sestup nešťastný, byl zraněný Pája Maslák a další, diskvalifikovali štafetu a prostě se to nesešlo. Určitě patříme mezi top týmy v Evropě, zasloužíme si být v superlize a jsem přesvědčený, že se nám podaří tam dostat.

Vy jste v neděli na extralize v Kladně zdolal 570 centimetrů, byť až mimo soutěž na čtvrtý pokus. Dodal vám tento výkon sebedůvěru?

Dodalo mi to pohodu. Já byl trošku rozčarovaný ze začátku sezóny, nešlo mi to, jak bych si představoval. Bylo to zapříčiněno i tím, že jsme byli dlouho na soustředění, vlastně sedm týdnů, z toho deset dnů v Praze a asi se to na mně podepsalo. Kladno i Odložilův memoriál mi dodaly optimismus. V Kladně jsem zapsal 555 a už ty tři závodní skoky byly dobré, čtvrtým jsem to skočil, paradoxně největší „mrchou“. Věřím, že když udělám lepší skok, nezapíšu jen 570. Neříkám, že teď v Heraklionu, protože pravidla soutěže dobrým výkonům úplně nepřejí.

Budete tomu, že si v soutěži můžete dovolit celkově jen čtyři nezdařené pokusy, přizpůsobovat i taktiku?

Záleží na podmínkách, ale myslím, že se to nebude lišit od ostatních závodů. Samozřejmě člověk má zodpovědnost za tým. Kdyby se stalo, že neskočí základ, je to o to horší, že nejedu za sebe. Ale věřím, že ta situace nenastane a půjde to hladce, pokud možno stejně jako na Odložilově memoriálu nebo v Kladně, kde se mi dařilo skákat vše na první pokus.

Pokud závod vyhrajete, už pravidlo o čtyřech nezdarech neplatí, ale v Heraklionu budete mít kvalitní konkurenci v podobě domácího tyčkaře Filippidise.

Je to tak, když už člověk vyhraje, může mít křížků, kolik chce. A nejsme v superlize, kde by se to určitě nenastalo, tam si to může dovolit Lavillenie, ne já.

Ve středu překonal 572 centimetrů váš tréninkový parťák Michal Balner, a tak je letošní českou jedničkou on. Motivuje vás, že máte i v domácích podmínkách špičkového soupeře?

Samozřejmě je dobře, že Michal skočil vysoko, nakopne mě to. Ale jsme tak malá země, že bychom se neměli srovnávat mezi sebou, ale se světem. A vrchol je jen jeden, mistrovství světa, k tomu budu směřovat.

S Balnerem máte prý sázku o to, jestli se mu podaří dostat na olympiádu do Ria.

Michal ještě na olympiádě nebyl a někdy po Londýnu jsme se vsadili, že jestli skočí limit a pojede, koupím mu bednu šampáňa. Podmínkou bylo, aby to nebyla Bohemka, jedná se Moëta, a doufám, že jsme se pochopili. (úsměv) Když pojede, kupuju já, když nepojede, tak on mně.

Reklama

Související témata: