Článek
Jen třikrát za čtyři roky (v olympijském roce se akce nekoná) vyberou evropské státy své nejlepší zástupce ve všech disciplínách, aby poměřili síly. K tomu přichází pár odlišností oproti klasickým mítinkům, které je třeba vést v patrnosti.
Třeba nižší počet pokusů v technických disciplínách. Každý atlet má tři, nejlepší kvarteto pak ještě bonusový čtvrtý. „Budu si dávat trochu větší pozor, abych dvakrát nepřešlápl a nezajišťoval až třetím pokusem,“ plánuje dálkař Radek Juška.
Hlavně zapsat výkon
Ve výšce a tyči zase platí pravidlo, že v součtu čtyři křížky značící nezdařené skoky znamenají předčasný konec. A mezi atlety nemá toto pravidlo mnoho přívrženců… „Nechápu, kdo to vymyslel. Chtějí vidět pěkné výkony, soutěž by se přitom tolik neprotáhla. Takhle je znehodnocená, doufám, že se to do budoucna podaří zrušit,“ věří tyčkař Jan Kudlička.
Další hrozbou jsou náhlé zdravotní indispozice atletů, kdy musí do hry náhradník z jiné disciplíny. A tak si Barbora Špotáková ve Stockholmu před čtyřmi lety vyzkoušela kouli. „Ale mně to nevadilo, jsem připravena nahradit kohokoliv,“ usmívala se bývalá vícebojařka.
Letos by mohl čekat perný program třeba koulaře Tomáše Staňka, jenž je náhradníkem pro všechny vrhy. „Kladivem jsem házel naposledy jako dorostenec. Snad to nebude potřeba, z toho bych měl obavu,“ přiznává.
Klíčový apel před víkendovými boji ale zní: připsat si výkon. I za poslední místo je aspoň bod, nedokončený závod či nezdolaná základní výška znamená nulu. Stejně tak diskvalifikace, která v případě čtvrtkařské štafety vloni zpečetila český sestup ze superligy.
