Rubriky:

Atletika

Jiskra je zpátky a Špotáková myslí na zlato. Příští rok už asi nebude sama

12. srpna 2015 11:32 - Praha

Plánovala, že letošní rok bude volnější. Bez trenéra, bez velkých ambicí, s důrazem na útok na třetí olympijské zlato v Riu 2016. Úvod sezóny v podání Barbory Špotákové tomu také odpovídal. Jenže forma stoupá a před mistrovstvím světa už oštěpařka myslí na zlato.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Rozpaky ze začátku sezóny už jsou tedy definitivně rozehnány?

Jsou pryč. Úvod jsem si představovala jinak, chtěla jsem, aby to dopadlo dobře, pořád jsem trénovala, až jsem to přehnala. Pak chyběla jiskra, a ta už je zpátky. Kdybych hodila na začátku sezóny daleko, mohlo to být jen horší, takhle jsem se naopak mohla zlepšovat. Rozzávodila jsem se, zdraví mi dovolilo objet všechny závody, forma jde nahoru. Tohle je ideální průběh a pořád tam jsou rezervy.

Takže jste celé jaro věřila, že forma bude gradovat?

U mě to není nic neobvyklého. V roce 2011, první rok u Honzy Železného, jsem také začínala špatně a v Tegu hodila za 71 metrů. Před Ósakou 2007 jsem nevyhrála ani jeden závod a pak triumfovala na mistrovství světa… Naopak vloni to bylo super, ale mistrovství Evropy v Curychu pocitově tak dobré nebylo. Takže je lepší, když výkonnost roste postupně.

Váš nejdelší výkon sezóny 65,66 vás řadí na šesté místo letošních tabulek…

Doufám, že si dlouhý hod nechávám na důležitý závod, jako to bylo roky předtím. V přípravě neplaším, aby se něco nepokazilo. Snažím se zapracovat na konci rozběhu, pořád tam skáču nahoru, což jsem vždycky dělala, ale teď je to markantní.

Takže přijímáte roli jedné z favoritek pro mistrovství světa?

To ano, holky se mnou počítají, vedu Diamantovou ligu… Bylo by hezké získat medaili za nějaký pěkný výkon, musím myslet na to, že jedu pro zlato, i když jsem tak suverénní nebyla. Je zajímavé, že snad kromě Jižní Ameriky teď hází daleko holky ze všech kontinentů, je vidět, že oštěpem se hází po celém světě. Sezóna je dost vyrovnaná, může to ulítnout i někomu, s kým se moc nepočítá.

Dlouho jste zvažovala, kdy do Pekingu letět? Abyste nebyla příliš dlouho od rodiny a zároveň se stihla aklimatizovat.

Letím stejně dopředu jako před olympiádou. Pro mě je nezvyklé, že finále mám až úplně poslední den. To jsem zažila snad jen na mistrovství světa juniorů v Chile. Všichni už byli vysmátí, Jarmila Klimešová slavila zlato v oštěpu a já tam v sedmiboji bojovala s únavovou zlomeninou.

V sezóně se celkem trápí čerstvé maminky Christina Obergföllová a Maria Abakumovová. Doceníte o to víc, jak jste vloni svůj návrat po porodu zvládla?

Já to určitě doceňuju… Musím říct, že jsme to s trenérem zvládli perfektně.

Letos se poprvé představíte na vrcholné akci bez kouče. Budete se chtít domluvit s někým, aby vám pomohl aspoň s organizačními věcmi?

Letí tam Věrka Cechlová jako šéftrenérka vrhů. Je dobré tam mít někoho, abych nebyla na všechno sama. Půjde se mnou na stadión, zjistí, kdy jedou autobusy.

Technickou konzultaci s bývalým koučem Železným neplánujete?

Zatím jsme se o tom nebavili, asi si to dojedu sama. I na Diamantových ligách jsem byla sama a zvládla to.

Půjde to tak i dál?

Vyhovuje mi, když se můžu zařídit podle rytmu rodiny, i pro Janečka je to tak lepší. Vloni to bylo moc náročné, teď je to víc v pohodě, jsem pánem svého času… Ale na příští rok budu potřebovat nějakou osobu, která bude jezdit se mnou. Nemůžu si házet medicinbaly sama, potřebuju i fyzioterapeuta. Teď mě po večerech masírovala máma, což je trochu amatérismus.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika