Hlavní obsah

Vytlačím fotbal z novin, směje se Koukal

PRAHA

Kam až to dotáhne? Squashista Jan Koukal se zatím razantně dere vpřed světovým žebříčkem. O víkendu se konečně dočkal i triumfu na turnaji série PSA, navíc doma na Strahově. Prvně v kariéře bude i ve světové padesátce. "Teď se píše hlavně o fotbale, ale já ho jednou z těch novin dostanu," směje se teprve dvacetiletý hráč.

Článek

Koukal to myslí ale i trochu vážně. Mluví odhodlaně, sebevědomě, přesně ví, co chce. "Do konce roku bych rád byl ve světové třicítce, za dva roky pak ve dvacítce. To je asi největší cíl," tvrdí přesvědčivě. Jen dva mladší hráči na okruhu jsou na tom v současnosti žebříčkově lépe a Koukal v této sezóně ještě neprohrál s nikým, kdo byl hůře než třicátý...

Vrchol jeho snažení přišel v sobotu. Na kurtech, které zná nejlépe. "O to víc jsem šťastný," říká squashista. Za vítězství inkasoval pouhých 600 dolarů, ve srovnání například s tenisty směšně málo. "Šlo mi hlavně o body. Potřebuji je, abych se dostal do kvalifikací turnajů supersérie, které hraje dvaatřicet nejlepších. Tam už jsou dotace i sto padesát tisíc dolarů."

Úspěch slavil do rána šampaňským s jahodami.

Co teď potřebuje, aby se dále zlepšoval? Ve svém věku hlavně zkušenosti. Víc velkých turnajů a utkání se silnými soupeři. Koukal vidí ve své hře, především v kontrole bleskově létajícího míčku, za necelý rok velký posun. "Rozešli jsme se s anglickým trenérem a makám na Strahově s klukama z Čech. Hraji na dvorci třeba proti dvěma," popisuje metody mladík, který doma nenašel přemožitele už pět let!

Nedávno se vrátil z turnajů v zámoří. Jednou tam prohrál na turnaji PSA ve finále. "Ale poznal jsem, jak je špatné, že od nás dělám squash na této úrovni jen já. Angličani jsou divní, s Kanaďany se bavím, ale jak tam cestuji většinou sám, Češi mi chybí. V Americe je ve volném čase nuda." I proto Koukal zvažuje, že se v říjnu vrátí ke studiu. "Vyplním tím volný čas," plánuje po nedávno absolvované maturitě. "Chci zkusit public relations."

Ve squashi by dal všechno za titul mistra světa. Doufá, že vzhledem k věku by to nemusela být utopie. V prosinci o svůj první šampionát v Pákistánu ovšem přišel kvůli nemoci. "V den odletu jsem rušil letenku. Měl jsem hrát kvalifikaci. Až později bylo jasné, že po omluvenkách bych byl rovnou v hlavní soutěži. Býval bych letěl. I kdybych prohrál v prvním kole, měl bych hromadu bodů," lituje. "Ale co, nemám co obhajovat. Stejně zase za chvíli poskočím dopředu..."

Reklama