Článek
Proč jste se rozhodla vrátit se po roce od atletiky zpět ke sportovní gymnastice?Loni po olympiádě v Aténách jsem měla pocit, že jsem v 21 letech na gymnastiku už stará. Rozhodla jsem se tudíž jít ve šlépějích své předchůdkyně Daniely Bártové, která kdysi rovněž zběhla ke skoku o tyči. Mě tato disciplína hrozně lákala a atletický trenér Patera tvrdil, že mám pro ni značný potenciál. Jenže staré zranění lokte, které jsem paradoxně předtím při gymnastice vůbec nevnímala, mi skákání znemožnilo. Při odrazu jsem totiž cítila značnou bolest. Zkusila jsem pak sice ještě i dálku, ale ta mě vůbec nebavila. Nakonec jsem tedy rok staré rozhodnutí přehodnotila a vrátila se ke gymnastice. Už šest týdnů se opět připravuji na nářadí.
Kdy se poprvé představíte v oficiální soutěži?V pátek v Brně. Byla jsem totiž nominována do českého reprezentačního celku pro mezistátní utkání se Švýcarskem. Budu cvičit pouze na přeskoku a kladině, na bradla a prostná si prozatím ještě netroufám. Když napoprvé dostanu 9,2 bodu na přeskoku a z kladiny nespadnu, budu pro začátek spokojená.
Postupně si však budete klást před sebe určitě vyšší cíle...Pochopitelně. Na podzim bych ráda ještě startovala na dvou závodech Světového poháru ve Stuttgartu a Mariboru. Kompletní čtyřboj si budu chtít poprvé vyzkoušet na konci letošního roku při extralize družstev. Vrchol by měl ale přijít až v příštím roce. Mistrovství světa v Dánsku bude totiž už zároveň předkvalifikací pro olympijské hry v Pekingu. Já bych strašně ráda pomohla holkám k tomu, abychom po dlouhých letech startovaly v roce 2008 v Číně s kompletním týmem. A když bude zdraví sloužit, ani já se samozřejmě účasti na své třetí olympiádě bránit nebudu.
Považujete start celého družstva na OH za reálný?Jsem optimistkou. U gymnastiky stále setrvává Katka Marešová, která byla se mnou už na hrách v Sydney před pěti roky. Loni vylétla výkonnostně nahoru Jana Šikulová. A v záloze jsou ještě i talentované juniorky.
Kdo je teď vaším trenérem?Reprezentační kouč Stanislav Vyzina. Je gymnastickým odborníkem, jsem ráda, že se mě ujal. Je z Brna, a tak jsem za ním ze Zlína přesídlila. Má to i další výhodu. S Marešovou a Šikulovou se teď můžeme připravovat v Brně společně.
Co na návrat na gymnastická pódia říká vaše rodina?Musím přiznat, že máma s tátou, kteří dřív gymnastiku ve Zlíně trénovali, ale nyní se věnují kantořině, mým rozhodnutím zejména zpočátku příliš nadšeni nebyli. Zato sestra Lucka, která je atletickou reprezentantkou, mi v návratu fandí. A určitě nikoli proto, že jí ubude ve skoku dalekém konkurentka. Zatímco ona se chlubí osobním rekordem 6,56 metru, já jsem skákala o víc než osmdesát centimetrů méně...
V čem byl atletický trénink jiný proti gymnastickému?Jsem teď mnohem rychlejší, což je znát zejména na přeskoku. Naopak jsem pozbyla sílu. I proto mě momentálně trochu zlobí bradla. Věřím ale, že se to brzy poddá.
V Praze studujete FTVS. Nebude dojíždění na obtíž?Studuji dálkově, dá se to tudíž zvládnout. Uvažuji ale o tom, že bych časem požádala o přeložení na vysokou školu do Brna.
