Článek
Jaroslav Kulhavý dobře ví, že v osobě Onřeje Cinka má velkou konkurenci.
Ondřej Cink se raduje z výhry v domácím mistrovství horských kol.
Jaroslavu Kulhavému mistrovství republiky nevyšlo podle představ.
Nakolik vašemu titulu nahrály technické problémy Kulhavého?
Přišly až v době, kdy už na mě měl velkou ztrátu a jel před ním i Honza Škarnitzl. Já jsem Jardovi odjel ve druhém kole a asi ho to psychicky trochu zlomilo. Když ho pak předjel i Honza, zlomil se ještě víc. Odjel jsem mu na férovku a doufám, že bych Jardu porazil i tak. Když se mu něco stalo s kolem, měl jsem na něj snad dvě minuty náskok.
Těší vás skalp Kulhavého?
Mě v první řadě těší ten titul jako takový, je to nejprestižnější závod u nás, skoro všichni se na něj chystali. Vím, že třeba Jarda jel mistrák z plného tréninku na Světový pohár, který je pro něj prioritou.
Řada lidí vás dva často srovnává. Jste pořád tím druhým v řadě?
Určitě jsem za Jardou. Jeho výsledky zase přijdou na svěťákách, tam ho jen tak neporazím. Celkově mu pomalu začínám šlapat na paty. Trošku ho to znervózňuje. Ale sám říká, že je rád, když máme dalšího závodníka v top 10. Vztahy spolu máme perfektní.
Jak jste se za titul odměnil?
Doma jsem si dal vychlazené pivo, měl jsem toho dost. V cíli mě chytla šílená křeč do nohy. Večer jsem se díval na konec Tour de France. To vyhlášení bylo krásné.
Dostanete pochvalu od vašeho týmu Multivan Merida?
Už jsem dostal. Jak od vedení, tak od závodníků. Máme tři mistry. Ve Španělsku vyhrál titul Hermida a v Norsku mezi ženami Gunn Rita Dahleová-Flesjäová. Hermida vyhrál v sobotu a psal mi, že získal 110 bodů do žebříčku. Hodně se spolu hecujeme. Tak jsem mu v neděli napsal, že já mám taky 110... (úsměv)
Do mužské elitní kategorie jste letos vtrhl hodně razantně. Očekával jste, že to bude tak rychlé?
Je pravda, že jsem letošní rok bral jako rozkoukávací, ale rozjel jsem se nad očekávání dobře. Tak už bych se chtěl udržet v desítce Světového poháru. První desítku bych rád atakoval i na mistrovství světa v Jihoafrické republice.
Věříte, že vám to jednou ustřelí a dostanete se ještě v této sezóně na stupně?
Tajně doufám, že by to mohlo vyjít na svěťáku v Kanadě. Trať je hodně technická. Vloni jsem tam upadl a poranil si koleno. Teď to snad bude lepší.
Jaké máte další sny?
Jednou bych chtěl získat dres mistra světa elitní kategorie a dlouhodobý cíl, ke kterému se upínám, je olympiáda v Riu. Budu o tři roky starší a chtěl bych se tam rvát o medaili.
