Článek
Můžete prozradit, jaké máte nabídky?
Konkrétní jména prozrazovat nechci. Bylo by ale smutné, kdybych nabídky po umístění v Top ten nedostal. Je to výsledek, který se počítá. Udělal jsem si lepší jméno, ale mám ještě na příští rok smlouvu v současném týmu.
Uvolnili by vás?
Už v průběhu sezóny jsme si řekli, že kdyby přišla opravdu dobrá nabídka, budeme se o tom bavit. Mám ve smlouvě klauzuli s částkou, kterou by za mě případný zájemce musel zaplatit.
Na kolik je reálné, že odejdete?
Chci jít do týmu nejvyšší kategorie. Ale s tím, že tam půjdu jako lídr na závody Grand Tour. Vím, že největší šanci mám ve stávajícím týmu. Myslím, že jsme na Vueltě zanechali velký dojem a příští rok dostaneme divokou kartu i na Tour de France. Jsem tady spokojený, nemám důvod utíkat za každou cenu. Kdybych chtěl jít dělat domestika do týmu Sky, tak můžu. Ale to se neslučuje s mojí vizí být lídrem na Grand Tour.
V pondělí jste se vrátil ze Španělska domů. Jak se cítíte?
Strašně, jsem vyřízený. Jel jsem první Grand Tour a byl to záhul. Sice nemám teplotu, ale jsem hodně nachlazený. Před předposlední etapou s cílem na Angliru, která byla jedna z nejtěžších, se mi vrátilo nachlazení, které mě trápilo na konci prvního týdne Vuelty. Celkově mě závod totálně dostal... (úsměv)
Za necelé dva týdny se jede silniční závod na mistrovství světa v Itálii. Stihnete se dát dohromady?
Teď ležím v posteli, ale udělám všechno pro to, abych mohl jet. Mistrovství světa by mi profilem mělo vyhovovat, ale musím být stoprocentně připravený. Chci jet na výsledek, a kdybych byl na padesáti procentech výkonnosti, tak by to nemělo cenu.
Co pro vás znamená být devátý na Vueltě?
Splnění snu, nemohlo to dopadnout líp. Jel jsem svou první Grand Tour, skončil jsem v desítce a vyhrál etapu.
Před poslední těžkou etapou jste byl sedmý a mohl jste bojovat i o šestou příčku. Mrzí vás, že to nevyšlo?
Jsem spokojený s tím, čeho jsem dosáhl. Já ten předposlední den vyjel závěrečný kopec celkem dobře. Držel jsem své tempo, nebláznil jsem. Ale někteří prostě byli lepší. Mě spíš těší, že jsem moc neztratil v žádné etapě s cílem na kopci. A že jich bylo.
Jak velkou zásluhu na vašem triumfu má tým?
Obrovskou. Nebýt kluků, nikdy bych to nedokázal. Třeba v etapě do Sierra Nevady, kdy jsem se vůbec necítil dobře, mě Mendes táhl přes dva kopce. A když se v jedné z etap rozdělil peloton na větru, měl jsem k sobě pořád dva lidi až do cíle.
Bere vás už špička jako rovnocenného konkurenta?
Už jo. Být v desítce na Grand Tour, to není náhoda. Když jsem v některých etapách porážel i Nibaliho, bylo to hodně dobré pro sebevědomí.
Nečekaným vítězem se stal Američan Horner. Překvapil i vás?
On je dobrý závodník. Spíš mě překvapilo, že jeho maximem bylo v Grand Tour deváté místo na Tour de France a dvacáté na Vueltě. Ale tady byl nejlepší. Klobouk dolů před tím, co předváděl na takhle extrémně těžké Vueltě skoro ve dvaačtyřiceti. Jeho tělo musí hůř regenerovat, ale vypadal, že si to užívá.
Co jste říkal na Hornerův styl, kdy jezdí všechny kopce ze sedla?
Že jde ze sedla, to dělá Contador, v minulosti třeba Armstrong. Ale jinak je jeho styl šílený. Doufám, že se na Hornera nedívají děti, které chtějí začít s cyklistikou. Na pohled je to katastrofa. Řídítka má široký jako Harley Davidson, jednou nohou šmajdá jako důchodce. Nechápu, že ho nic nebolelo. Kdybych měl posed jako on, tak mě po deseti dnech odvezou domů nějakým speciálem, protože bych se nepostavil na nohy... (smích)
