Finále Evropské ligy 2011 – Hot Beaches páté, Silence sedmí

SILENCE Není to vítězství a není to ani medaile. Po posledním vyhraném zápase sezóny přesto vládne na tvářích českých hráčů spokojenost. Sedmé místo představuje zatím nejlepší umístění, jakého kdy dosáhli Češi na klubové úrovni. Naposledy se do čtvrtfinále evropské série probojovali Prague Devils v roce 2008 v Paříži. Tehdy však skončili osmí.

Do elitní osmičky nejlepších evropských klubů se Silence dostali především díky změně v rozdělení kvalifikačních regionů. Česká republika se stala součástí „snazšího“ regionu East, ve kterém Silence pouze s jedním zaváháním zvítězili. Bylo tak otázkou, zda obhájí svoji pozici tváří v tvář zkušeným týmům z ostatních regionů.

A nezačali špatně. Hned v prvním zápase si poradili s loňskými bronzovými medailisty Freespeed ze Švýcarska. Soupeři překvapivě nezvládli začátek zápasu, čehož Silence využili a náskok si dokázali udržet až do konce, kdy odolali rostoucímu švýcarskému tlaku.

V druhém zápase nastoupili Silence proti loňským vicemistrům Skogs Ultimate. Tentokrát to ovšem byl český tým, který vyrobil sérii chyb v úvodu obou poločasů. Švédi nevynikali rychlostí, ale díky trpělivosti a precizním hodům bylo nad síly Silence přerušit jejich útok. To se povedlo pouze dvakrát a stačilo to jen na konečné skóre 11:15.

V posledním zápase skupiny si Silence zahráli proti britským mistrům Clapham ultimate. Jakkoliv šlo o třetí zápas dne, hrálo se intenzivně po celou dobu, jak už to tak proti soupeřům z Británie bývá. Silence se tentokrát dostali krátce do vedení, ale soupeř odpověděl dvěma breaky a odskočil o dva body. Tak skončil i první poločas a po vyrovnané druhé půli zakončili Calpham zápas výsledkem 15:12. Český tým odehrál soustředěný zápas s minimem chyb, ale na zkušeného soupeře nestačil. Díky úvodní výhře skončil na třetí pozici ve čtyřčlenné skupině a čekalo ho sobotní osmifinále proti dánským Ragnarok.

S Ragnarokem Silence hrají často a rádi. Prakticky na každém turnaji, kde se oba týmy sejdou, na sebe dříve nebo později narazí.Jeden z hráčů Silence, Peter Hroššo, navíc jednu sezónu s Ragnarokem trénoval. Výsledky vzájemných zápasů byly různé, v poslední době z nich však častěji vycházeli vítězně Silence. Proto i do sobotního ranního zápasu vstupovali Češi jako favorité. Hned v úvodu sebrali soupeři útok a skórovali na 2:0, poločas pak vyhráli 8:6. V druhé půli už dovolili Ragnaroku skórovat pouze dvakrát. V obraně se vyznamenal zejména Ondřej Bouška, který na sebe upozornil třemi handblocky na jednoho z klíčových soupeřů Lasse Gejla.

Ve čtvrtfinále čekal Silence soupeř z Velké Británie Chevron Action Flash. Fyzicky velmi dobře vybavený tým doslova vlétl do zápasu a brzy se ujal vedení 4:1. Po uklidňujícím timeoutu již Silence byli schopni dávat alespoň své útoky a sehrát vyrovnaný zbytek poločasu. Obranná lajna však nedokázala proměnit za celý zápas jediný break. To se naopak podařilo soupeři v druhém poločase ještě dvakrát a výsledek 9:15 ukázal, že letos si Silence ještě na medaile myslet nemohli. Čtvrtfinále bylo z hlediska českého týmu poznamenané velkým množstvím nevynucených chyb, za kterými stál buď respekt k soupeři, nezvyk hrát proti tak silnému soupeři, nebo jen obyčejná smůla. Obraně se každopádně ukázaly mezery v kondici a výbušnosti, na kterých je potřeba zapracovat, aby se tým mohl posunovat dál.

Aby mohli Silence doufat alespoň v páté místo, museli si ještě v sobotu odpoledne poradit s mladými Němci Bad Skid. Tým z oblasti kolem měst Bad Rappenau a  Heilbronn se do horní osmičky propracoval až přes osmifinále a chtěl ukázat, že tam patří. Silence se po vyrovnaném a trochu unaveném úvodu zápasu ujali jako první vedení po breaku na 5:4. V zápětí ovšem ztratili dva útoky, Němci obě možnosti vyrovnali a vyhráli poločas 8:6. Pak už Češi nedokázali zastavit jistý útok soupeře ani jednou a naopak ztratili další své útoky. Bad Skid nakonec zvítězili 15:10 a v neděli potvrdili svoji formu těsným vítězstvím nad Freespeed v zápase o páté místo.

Hra o sedmé místo byla jediná, ve které Silence dokázali otočit skóre ve svůj prospěch. Britský soupeř z Brightonu vedl v úvodu 3:1, Silence však dokázali zastavit jeho hru na dlouhou a z následných chyb vytěžili poločasové vítězství 8:6. Brighton sice v druhém poločase ještě zahrozil, Češi si však tentokrát nenechali historické vítězství utéct a v závěru potvrdili na 14:11.

Na tvářích českých hráčů vládne po zápase spokojenost, kapitán Petr Kotěšovec však shrnuje, že měl tým při letošní formě na víc: „Je to sice zatím nejlepší umístění, ale mohli jsme zahrát lépe. Můžeme mít radost, že s nejlepšími evropskými týmy prohrajeme jenom o pár bodů. Pokud se však chceme posunovat dál, musíme chtít vyhrát.“

Titul mistrů Evropy nakonec v Bruggách obhájili švýcarští Flying Angles Bern, když v dramatickém finále těsně přehráli Clapham ultimate. Pro ty bylo po dvou letech stagnace i druhé místo úspěch. Naopak švédští Skogs ultimate, kteří doposud hráli v každém finále evropské série, odjeli poprvé v historii bez medaile. O tu je připravili nejtěsnější výhrou 17:16 britští Chevron Action Flash.

HOT BEACHES Díky vítězství z minulého roku byl český ženský tým nasazen jako první. Loňské zlato však do Brugg obhajovat nepřijel. Hlavním cílem bylo předat zkušenosti mladým hráčkám a zahrát co nejkvalitněji proti evropské špičce. „Chybí nám spousta dobrých hráček,“ řekla k tomu již před turnajem kapitánka týmu Alena Malá. S týmem chtěla postoupit do čtvrtfinále a pak zahrát co nejlépe.

A to se povedlo. Čtvrtfinále proti německým Woodchicas, týmu plném zlatých reprezentantek z letošního mistrovství Evropy, bylo nad jejich síly a dokázali v něm skórovat pouze šestkrát. V následujících dvou zápasech však už nezaváhaly a v obou případech dokázaly porazit soupeřky, se kterými v základní skupině prohrály.

Také Hot Beaches vstoupily do turnaje cenným vítězstvím, když těsně porazily holandské Primavera Olandese.  Následující zápasy proti německým Heidees a britským SYC sice prohrály, pak si ale připsaly výhru nad Lotus ze Švýcarska.  Ty si z turnaje nakonec odvezly bronzovou medaili.

V průběhu turnaje se tým zlepšoval, což dokázal závěrečnými dvěma výhrami.  V rozhodujících zápasech vymizelo množství chyb z úvodu turnaje a Hot Beaches si tak mohly odvézt nejlepší možné umístění po prohraném čtvrtfinále.

Mistryněmi Evropy se letos staly Iceni z velké Británie. Ty dokázaly ve finále otočit zápas s Woodchicas, když prohrály první poločas 6:8. Sérií breaků v úvodu druhé půle se dostaly do vedení 12:9, které pak udržely až do konce. Lotus si třetí příčku bez problémů pohlídaly proti švédskému týmu E6.