Hlavní obsah

Bauer ví, že nemoc hrozí stále, útok astmatu jej ale vyděsil

PRAHA

Přízrak zvaný nemoc či její náznak se Lukáši Bauerovi znovu připomněl. Průdušky. K tomu útok astmatu. Přiznává, že ten ho v tažení k únorovému lyžařskému mistrovství světa v Liberci vyděsil. Trable zahání doma v klidu již dříve plánovaném po zápřahu během Tour de Ski. Přitom zdravotní problémy, jež mu nezřídka v minulosti totálně bortily plány, se dlouho neozvaly.

Článek

„Tak úplně jsem si od nich ale neodvykl, loni při životní sezóně hned po Tour nemoc taky přišla a bral jsem antibiotika. Je to roční výročí, od té doby jsem nic neměl, až teď před Vánoci,“ připomíná. Zdravotní trable bere jako součást života víc než kdo jiný. „Sportovec je ve stálém boji se zdravím, čím větší forma, tím je náchylnější. Jde to ruku v ruce, pád do nemoci hrozí stále.“

Je astmatik, ničily ho potíže s průduškami, bolesti v krku, angíny, k tomu i bolesti kolena... Bylo to na pořádný soupis. „Odstraněním krčních mandlí jsem se ale spousty problémů zbavil,“ ještě dnes si Bauer blahopřeje ke kroku, k němuž se odhodlal v roce 2007.

Ale trable se vrátily. „Průdušky mě zlobily od prosince,“ konstatuje. Libuje si ale, že nemuselo dojít na antibiotika. A na delší ležení, jako tomu bylo před MS v Sapporu 2007. „Každou zimu pochrchlávám, někdy se to zvrhne, je to daň tomuhle sportu,“ naráží Bauer na stále dokonalou nevypočitatelnost zdravotního stavu. A když už se vše zdálo být v pořádku, ozval se starý neduh – astma. Sotva lapal po dechu v cíli jedné z etap v Itálii.

V mrazu kašlali i jiní

Jak vůbec taková nemoc jde dohromady s vytrvalostním sportem, jako je lyžování? „Spoustu lidí to spojení překvapí, když mi to před nějakými pěti lety diagnostikovali, poznal jsem, že je to rozšířená záležitost, mnohem víc, než je v povědomí,“ tvrdí Bauer. „Ale sportovat s astmatem jde,“ ví po letitých zkušenostech.

„Ovšem jen pod kontrolou, dva roky mě hlídá pan doktor Pilař ze střešovické nemocnice,“ líčí. V zimě ale nemoc dosud neútočila. „Je to u mě hlavně záležitost jara, protože jsem také alergik,“ pokračuje. „Ve Fiemme mě to vystrašilo, nevěděli jsme, čím to může být, proto jsem hned hnal na kontrolu, ale nic mimořádného se neděje,“ oddechne si.

Má nakonec i vysvětlení pro nečekaný atak. „Bojoval jsem s průduškami, reagovaly prudčeji. Startovalo se pozdě odpoledne, teplota rychle padala, v mrazu jsem byl náchylnější. Kašlali i jiní, natož astmatici. Byla to kombinace všeho možného.“

Teď už ho čeká běžná údržba dýchacího aparátu. „Inhaluji, beru léky na odkašlávání, aby se průdušky vyčistily,“ dodává.

Reklama