Rubriky:

Lyže a snowboard

Vojtěchová prodala motorku a řádí už jen na prkně

14. listopadu 2003 11:17 - PRAHA

Když tady vládla děsivá vedra, učila malajské turisty na Novém Zélandu lyžovat. I takhle si snowboardistka Zuzana Vojtěchová vydělávala na to, aby mezi vyznavačkami jízdy na prkně pokročila zase blíže k těm nejlepším.

 

archiv

"Byla to dost dřina, věděli akorát, že je sníh bílý. Že se po něm klouže, to už netušili," usmívá se, když se myšlenkami vrací na jižní polokouli, kam v létě letěla už podruhé.

"Neměla jsem co dělat, a tak jsem tam vyrazila na zkoušku. Docela mi ta země s klidným životem přirostla k srdci. A tak jsem vyrazila znovu. Dělala jsem zase v lyžařské škole, vycházeli mi tam vstříc, dopoledne jsem učila, odpoledne sama trénovala převážně s Japonci, kteří se tam připravují."

Na olympiádu chce

Teď už pravidelně boduje ve Světovém poháru. Sezónu zahájila koncem října patnáctým místem v paralelním obřím slalomu na ledovci v Söldenu. V hale v nizozemském Landgraafu s nepříliš prudkým svahem se jí už tolik nevedlo ve slalomu, disciplíně, v níž byla 11. na letošním mistrovství světa v Kreischbergu.

"Chci jezdit pravidelně do 20. místa, abych si zajistila lepší startovní číslo a sebevědomí pro tu další sezónu, v ní půjde o start na hrách v Turíně," netají olympijskou motivaci, která některé jiné snowboardisty, nespoutané sportovními konvencemi, nechává v klidu. "Pro mě je olympiáda velmi důležitá," tvrdí třiadvacetiletá závodnice.

Lyžařská federace, pod niž snowboarding spadá, ještě nevypsala nominační kritéria pro turínský vrchol zimy v roce 2006. Ani složení disciplín není jisté. Vypadá to na freestylovou U-rampu a paralelní obří slalom. Možná dojde i snowboardcross. "Taky ho budu jezdit," láká ji kontaktní souboj se soupeřkami na členité trati.

Především sport

Prkno zkusila před osmi lety, půjčil jí ho kamarád. Dva roky trvalo, než u ní vyhrálo definitivně. Nemířila ale za volným životním stylem snowboardistů. Ani vyhlášené pařby nevyhledává. "Já se rozhodla ze sportovního pocitu," říká k přechodu z lyží děčínská rodačka žijící v Jánských Lázních.

V Petře Elsterové či Nikole Vavruškové cítí konkurenci také doma. "Člověka i tohle žene dopředu, na nejlepší mi pořád schází přibližně vteřina na kolo."

Kvůli závodění asi přeruší i studium na Vysoké škole ekonomické. Horolození, jednu ze zálib, též byla nucena utlumit. Jen na lyže nezanevřela, na rozdíl od řady snowboardistů, se k nim ráda vrací. "Když mám čas, docela mě baví svézt se na nich," pokračuje.

Rychlost ji nelákala jen na sněhu. Léta se proháněla na silniční motorce, letos se jí ale zbavila. "Na brigádě jsem si na ni kdysi část vydělala a půlku mi na 'pětistovku' dal táta. Přežila jsem to já i motorka, bylo proto nejvýhodnější ji prodat."

Václav Procházka, Právo

Zrušit