Článek
Před sezónou si totiž zavedli společnou kasu. „Máme takový sazebník, že třeba za pozdní příchod na sraz se platí deset korun za každou minutu. A za umístění do 20. místa ve Světovém poháru, za která jsou odměny, tam dáváme procento z výhry,“ nastiňuje Dvořák platební pravidla. Na konci sezóny pak nastřádaný obsahy kasy padne na společnou oslavu.
Potěšil parťáka
Zatím je výrazně vyšším přispěvatelem on. Slavík do dvacítky pronikl jednou, Dvořák už popáté. A v neděli dosud nejvýraznějším způsobem, na jeho konto přibylo 2500 švýcarských franků (zhruba 52 tisíc korun). „Takže měl Slejva určitě radost,“ směje se Dvořák.
Pro pětadvacetiletého sdruženáře šlo o dosud nejvyšší vydělanou prémii v kariéře, při pohledu na kolegy z jiných disciplín se ale stále může cítit jako chudý příbuzný. Severskou kombinací se dá ze všech olympijských lyžařských specializací vydělat nejméně.
„S klukama se samozřejmě bavíme o tom, jestli je to fér, ale zase se nemůžeme srovnávat se sporty, kde je nesrovnatelně větší konkurence,“ přemítá Dvořák. „Třeba ve sjezdovém lyžování jsou odměny o dost vyšší, ale zase celé rozpočty na přípravu a sezónu jsou úplně jinde,“ uvažuje realisticky.
Na dům si nevydělá
Trojnásobný medailista z juniorského mistrovství světa ví, že na dům, který se chystá s přítelkyní stavět, si jen severskou kombinací nevydělá. „To bych musel závodit hodně dlouho,“ směje se.
Pokud ale přidá v dalších závodech SP k tradičně skvělému běhu i ještě kvalitnější skok, může alespoň posezónní rozlučka sdruženářů proběhnout i v nějaké luxusnější restauraci…
