Článek
Po červencové operaci nezhoubného nádoru začínala Záhrobská s fyzickým fondem prakticky od nuly. Touha vrátit se do popředí výsledkových listin z ní ale nevyprchala, proto se učí jezdit agresivněji.
"Nesmíte zaváhat v jediné bráně nebo jet opatrněji, protože vám okamžitě ujede vlak. To je něco, co se musím učit, a je pro mě zásadní, že musím riskovat," řekla Záhrobská ČTK a deníku Sport ve Flachau. "Jedná se o nasazení v celém slalomu. To se učím, to nebyl můj styl. Co jsem jezdila před pěti šesti lety, už nestačí."
Nejlepší slalomářkou poslední doby je Rakušanka Marlies Schildová, ale nastupující generaci vede Američanka Mikaela Schiffrinová. "Jezdí agresivně, riskantně a technicky skvěle," ocenila Záhrobská. "Holky jezdí s takovým nasazením, že to je někdy neskutečný. I já se učím riskovat a dát do toho dravost."
Záhrobská: Nejsem dravý typ
Pro Záhrobskou není jednoduché riskovat, když na svahu dosud působila klidně a její jízdu zdobil především vytříbený styl. "Není to pro mě úplně jednoduchý, nejsem dravý typ. Musím to zkoušet, ale nemám žádný jasný recept," řekla.
S rakouským trenérem Klausem Mayrhoferem, s kterým spolupracuje od loňského jara, se o to snaží. Probírají dráhu jízdy, snaží se dobrat ideální cesty. "Je lepší vypadnout než to někde šetřit," řekla Záhrobská, která padá minimálně.
Naštvání v případě Záhrobské nepomáhá. Z horké hlavy nemůže podle trojnásobné medailistky z mistrovství světa vzniknout nic dobrého. "Pracuji na tom, abych byla vepředu stabilně, a když vás někdo naštve, tak se může podařit jeden výsledek. Já si ale myslím, že z klidu a rovnováhy můžou vzniknout lepší výsledky," tvrdí.
Největší motivací jako pro každého sportovce je pro Záhrobskou hlad po vítězství. "Touha po hledání a překonávání svých hranic," doplnila.
Sluková: Bez prožitku se nedá vyhrávat
Zatímco na trati se snaží riskovat, před startem je po operaci klidnější než dřív. Nebývala nikdy zvlášť nervózní, ale v poslední době se cítí víc v pohodě. "I ta malá nervozita úplně opadla. Jsem teď na startu naprosto klidná a nemám pocit, že by mě něco zvenku rozptylovalo," řekla sedmadvacetiletá lyžařka.
I samotné závody si vychutnává jinak. Je to pochopitelné po tom, čím si v létě prošla. "Dřív se soustředila spíš na to, jaký bude výsledek. Aby byl dobrý výsledek, aby to dobře vypadalo pro okolí. Teď si to víc užívá sama pro sebe a těší se na to, co se na té trati stane," všimla si Lucie Sluková, fyzioterapeutka Záhrobské. "Všechno se děje s úsměvem. Šárka se opravdu těší. To je jiné než dřív," řekla Sluková.
To se projevuje i na tom, že si momentálně více užívá postupného zlepšení, než když stoupala vzhůru třeba jako dvacetiletá. "Tenkrát jsem ani nevěděla, jak jsem šla nahoru, a neprocítila jsem to. Teď mám úžasnou šanci si to užít," řekla. "A bez prožitku se nedá vyhrávat, to je můj pohled. Čím víc je ten prožitek vědomý, tím máte větší možnost na konci být první," myslí si Sluková.
V poslední době umí Záhrobská i lépe oddělovat lyžování od osobního života. Zatímco na svahu myslí na závod, třeba při vaření nechává sport mimo sebe. "Pracuju na tom a je to těžké. Člověk tomu musí dát čas, některé věci jsou dost zaryté v podvědomí a člověk si neporučí, ale jinak si neodpočinete," řekla.
