Hlavní obsah

Za olympijským snem do Soči se vydal i skikrosař Kopřiva

Anna Marie Kroupová

Poslední lyžaře a snowboardisty čeká o víkendu předolympijský test v Soči. Ode dneška až do neděle se už jezdí na snowboardu. Závodníci skikrosu, akrobatických skokanů, na boulích i U-rampě prověří sjezdovky nad Černým mořem. Lyžařské i snowboardové závody slopestyle byly vinou počasí zrušeny. Na vlně euforie ze životního výsledku v posledním světovém poháru v Grasgehrenu (16.) odjel do Ruska i skikrosař Jakub Kopřiva.

Článek

Ve čtyřech letech dostal své první lyže s králíčkem a rodiče mu pak museli slibovat, že ho na horách pustí i na nebezpečné skokánky. Když byl dva měsíce v nemocnici, přemýšlel pouze o návratu na svah. Teď mu je 23 a sbírá body ve Světovém poháru ve skikrosu.

„Jsem strašně šťastný a nadšený. Na úvod sezóny jsem absolvoval dva závody, které se mi zrovna nepovedly. Tohle byl třetí a jsem rád, že se to takhle vyvedlo," pochvaloval si nadějný závodník, jenž by jednou rád ve světové špičce jezdil po boku dosud nejúspěšnějšího českého skikrosaře Tomáše Krause.

„Vídáme se samozřejmě často, koneckonců jsme v jednom týmu. Je to daleko zkušenější závodník než já, a proto si od něj nechám kdykoliv rád poradit," řekl ke vztahu se svým reprezentačním parťákem Kopřiva. Nedá však dopustit především na svého o devět let staršího bratra Jana, bývalého reprezentanta ve sjezdovém lyžování a právě skikrosu.

Celoživotním vzorem jeho starší bratr

„Byl, je a pravděpodobně i bude mým životním vzorem, koneckonců to byl právě on, kdo mě ke skikrosu přivedl. Ještě když lyžoval v české špičce, dostudoval vysokou školu a následně si našel vynikající zaměstnání, za což ho obdivuji a snažím se jít v jeho stopách," rozpovídal jeho následovník, sám student Českého vysokého učení technického v Praze.

„Škola mi dává nejvíce zabrat v zimních semestrech. Snažím se sport a školu skloubit dohromady, lyžování mne zatím neživí, a proto je přednější studium. Letos se mi snad podaří udělat státnice a napsat bakalářskou práci. Nemyslím si, že bych kvůli sportu zanedbával školu a naopak. Vlastně zatím sport beru jako super zábavu ke studiu," poodhalil něco ze svého soukromí.

„Mou metou zůstává nominace na ZOH 2014 v ruském Soči. Dále bych se rád umístil mezi prvními šestnácti na světovém šampionátu v norském Vossu. Konkurence je velká, je to vidět i na výsledcích, kde je v kvalifikaci rozdíl mezi prvním a dvaatřicátým závodníkem jen okolo 1,5 vteřiny. Zároveň je to opravdu kamarádský sport, tím, že není mnoho tratí, kde se dá na podzim trénovat, se s ostatními vídáme téměř pořád," vypráví o svých cílech.

Jakub Kopřiva přitom zkoušel i jiná sportovní odvětví. „Rodiče mne dali na fotbal do Viktorie Žižkov, ale vzhledem k tomu, že mi kamarádi na fotbale přezdívali Kuba Nekop, tak jsem nevydržel zrovna dlouho," usmíval se rodák z Prahy.

„Asi ve 14 letech jsem začal hrát ragby, abych přestal být uplakánek," pokračoval Kopřiva, „u toho jsem vydržel tři roky. Rád na to vzpomínám, byla tam super týmová atmosféra, která v individuálních sportech jako je lyžování chybí. Bohužel zápasy v ragby mi zasahovaly do podzimní přípravy na ledovcích a trénovat sport, ve kterém se pak nedostanete na hřiště, je nakonec trochu nuda," objasnil, proč se nakonec rozhodl pro vrcholové lyžování. A to i přesto, že podle jeho vlastních slov zatím nejsou v Čechách pro takový sport jako skikros optimální podmínky...

I když - třeba se to po únorovénm světovém poháru v Harrachově zase posune správným směrem.

Reklama