Článek
„Příjemné komorní prostředí, přitom fajnové bydlení," libuje si i Veronika Vítková.
Reprezentanti bydlí ve Vrchovině pravidelně, takže je už dobře zná i personál. „Hlavně tu máme klid i únosně tvrdé postele, což je důležité pro stav zad," pokračuje Šlesingr, který zatím v penziónu vzhledem k boji s nemocí strávil nejvíc času. Bydlí sám, takže ho lékaři nemuseli izolovat. „Dokonce mám na pokoji čtyři postele. Když jsem byl chcíplý, v jedné jsem se potil a ve druhé v klidu spal. Zbývající dvě sloužily jako odkládací prostor."
Ve světě si vybírají ze stále stejných švédských stolů, tady mají téměř domácí stravu. „Hýčkají si nás a snaží se splnit každé přání," usmívá se Vítková. „Vždycky se z kuchyně zeptají, co chceme, takže si můžeme i různě vymýšlet. Když jsme vyslovili přání mít k večeři tatarák, byl okamžitě na stole," pochvaluje si Šlesingr. „Je příjemné nebýt odkázáni na hotelové menu, i když se stejně naše jídlo pořád točí kolem těstovin, rýže a lehkých mas," přibližuje Ondřej Moravec.
Experti na nepořádek
Ožehavým tématem je ale pořádek na pokojích, které zůstávají pro média tabu. „My se s Barčou Tomešovou docela našly, protože ani pro jednu z nás není pořádek absolutní prioritou," krčí rameny Vítková. „Byl jsem se u nich podívat, mají tam fakt větší bordel než já," směje se Šlesingr. „To budou mít holky radost, až tohle vyjde," uvědomuje si vzápětí dopad svých slov a přiznává, že na nepořádek jsou v týmu různí experti. „Obecně vyznáváme heslo, že inteligent zvládne chaos a nevadí mu ani zdánlivě nenormální uspořádání věcí," říká.
Nevypsaná soutěž o krále nepořádku už má zřejmě i vítěze. „Michal Krčmář, který bydlí se mnou, tady předváděl docela šílené kousky. Vysypal tašku uprostřed pokoje a vypadalo to, jako když bouchne bomba. Někdy má sice chvilky, že staví i komínky, většinou ten jeho binec ale opravdu stojí za to," naznačí Moravec. Sebekriticky se o stavu pokoje, v němž bydlí s Vítkem, vyjadřuje i Jaroslav Soukup: „O pořádku bych nemluvil, ten dva chlapi těžko udrží. Někdy ale máme i tendenci uklízet, jako parťáci jsme docela sehraní."
Jako výjimka se prezentuje jen Gabriela Soukalová. „Netrpím přehnanou touhou po úklidu, ale mám ráda, když jsou věci na svém místě a nemusím je hledat," tvrdí. Šlesingr hned s úsměvem namítá. „Stačí přeházet hromádky a mám co potřebuju." Jenže půvabná blondýnka má poslední slovo: „Každý udržuje pokoj ve stavu, jaký mu svědčí."
Při obsazování pokojů je nejdůležitější, aby spolu bydleli ti, kteří si vyhoví. „Každá si umíme najít svůj klid a společně chodíme i brzy spát," naznačuje Vítková ideální stav. „Já jsem naopak typ, který usíná docela pozdě, proto nevyhledávám bydlení s Ondrou Moravcem, abych mu nesvítil do noci," vypravuje Šlesingr. „Já si za ta léta už ale tak zvyknul, že klidně usnu i při puštěné televizi," brání se Moravec.
Šlesingr si neodpustí další žertík: „Tady jsem singl, ale když už mám bydlet s někým, beru k sobě mladé kluky. Jsem rád, když si na pokoji můžu dupnout." Moravec má teď jako spolubydlícího o téměř sedm let mladšího Krčmáře. „Ale není to tak, že já jsem na pokoji pán a on skáče, jak pískám. Zhasne ten, kdo má k vypínači blíž. Nebo ten, kdo usne později, a to je u nás vždycky Bimbo," prozrazuje přezdívku reprezentačního kolegy.
