Článek
Co se přihodilo?
Neměl jsem formu, ani svůj den. Po čtyřech hodinách soupaží na Vasáku před dvěma týdny jsem se pořád nedostal z únavy. Ale ani loni jsem tady nezajel, to jsem měl velké problémy s mazáním a skončil úplně bez bodů pětatřicátý, nejhůř za poslední tři roky.
Norská klasika je také přetěžkou prověrkou, 54 km s patnácti tisíci účastníky, ale narozdíl od jiných laufů v kopcích. Jaké vládly podmínky?
Sníh byl typicky skandinávský prašan. Jenže na takovém jsem už měsíc nejezdil, taky zvykání si na něj mi chvíli trvalo.
Vybral jste nové lyže, že?
Vypadají velmi skluzně, ale netestoval jsem si je sám a ještě se z nich úplně přesně netrefoval do odrazu. Ale měly by se zajet, určitě budou ještě lepší.
Jak se pro vás vyvíjel závod?
Jel jsem špatně od začátku, první kopec jsem nějak uvisel. Na druhém velkém stoupání mě vorvali. Držel jsem se ve druhé skupince a v závěru začal trochu dotahovat.
Stačili jste si něco říct s Lukášem Bauerem, který dorazil do cíle jen o dvě místa před vámi?
Ani ne. Zpočátku byl vepředu, dokonce se dostal do prvního úniku. Já ho sjížděl až úplně ke konci.
Na závěr vás čeká po osmi dnech ještě poslední porce, 75 km na finálovém podniku Arefjällsloppet ve Švédsku.
Zůstávám na severu, jen se přesuneme do Östersundu, abychom se podívali na tratě. Uvidím, jak to půjde.
Po pěti závodech Ski Classics jste pořád na výborném třetím místě (Bauer je 16., Novák 19., Koukal 57.) za nedostižnými bratry Auklandy. Přesto jste chtěl určitě víc. Proč se to nepodařilo?
Závody jsou pořád tvrdší a tvrdší a já nejsem z léta optimálně připravený, chybí mi ta jiskra, co jsem měl vloni. Změna přípravy s rakouským týmem mi nesedla, byl jsem zvyklý na svůj režim a tam jsme dělali přece jen něco jinak a společně. Byl jsem z toho trochu rozhozený a to mi teď schází.
Vrátí se vám, za měsíc čtyřicátníkovi, síla do příští zimy?
Věřím tomu. Mám jistotu kvalitních podmínek v norském týmu Xtra Personell, budu mít klid. Vymyslím to zase líp, Anders (Aukland) je přece starší o rok než já a jak pořád jezdí.
