Článek
Šesté místo české štafety je asi víc, než se dalo očekávat... Mohlo být i páté. Škoda, že to nevydrželo. Čekala jsem ale horší výsledek. Tři úseky to byl vyrovnaný a otevřený závod.
Vypadalo to, že váš výkon byl hodně vydařený. Cítila jste to také tak? Úplně svěží jsem nebyla, tři závody obden v mém věku, to je na mě docela velká porce. Poslední stoupání jsem se držela spíše zubama než silama.
Třetí ze čtyř úseků jste si vybrala sama? Rozhodli trenéři. Ve hře byl druhý či třetí, dá se tak ještě vrátit do závodu, byla to dobrá taktika.
Vypadá to, že jedna jediná kvalitnější závodnice by z týmu udělala adepta na medaili... Můžeme být rádi , že to takhle dopadlo, na prvních dvou úsecích jely holky nad svoje možnosti. Iva Janečková pak kolem sebe měla závodnice, které jsou o třídu lepší. Jedna dobrá nám do týmu vždy chyběla a asi to nebude lepší.
Snad tedy kdyby se nějak povedlo obejít pravidla a mohla jste jet dvakrát? Dejte pokoj. Bohatě mi stačil jeden úsek...
Proč se vlastně za celou dobu, co jezdíte, nepovedlo u nás připravit další závodnici, která by jezdila alespoň kolem desítky? Nevyšlo to s Kocumovou, ani s Rajdlovou... To je složité. Dnes za námi skončily třeba Švédky. Pět sedm let nemají žádnou závodnici a vybírají z větší základny než my. Musí se sejít hodně věcí. Talent, pracovitost, trenérské zázemí. U Zuzky Kocumové bohužel navíc nevydrželo zdraví.
Po skiatlonu jste si slibovala, že si dopřejete pečené koleno, ale nějak z toho prý sešlo... Braly mě křeče do žaludku, kroutilo mi to celým břichem, byla jsem unavená. Možná to byla i reakce na doplňkovou stravu, na všechny ty kaše, které tu člověk jí. Na koleno chuť nebyla.
Už jste rozhodnutá, zda pojedete sobotní třicítku? Na 80 procent ano. Jen kdyby bylo špatné počasí, nějaká "hančovina", tak se trápit nepůjdu.
