Článek
Ve výsledkové bídě, z níž se jen zvolna a občas dokáže zvednout, jej těší i skromnější mety. Libuje si nad 27. pozicí ve skiatlonu. "Kdybych se jako v tomhle závodě cítil při úvodní patnáctce, musel jsem jet kolem dvacítky, nedokázal jsem se uklidnit."
Právě od prvního klání, v němž skončil až v šesté desítce, si hodně sliboval. Generálka mu vyšla nad očekávání. V posledním závodě Světového poháru před MS v Reit im Winklu skončil devátý. "Jedeš o medaili," slyšel dokonce až někam k desátému kilometru.
"Pak jsem vytuhl, jenže už zase vím, že je to ve mě, i když chybí stabilita výkonu," připomíná optimisticky. Tak, jak je mu to vlastní. Dříve si stavěl odvážné cíle. Vítězit v závodech Světového poháru. Vést celý seriál. Když tak alespoň ten sprinterský. Jenže vše se zhatilo.
Prokletí Čo-Oju
Je to už druhá nezdařená sezóna lyžaře-dobrodruha. V té minulé jej ničila zranění. Té současné předcházela odvážná cesta za vysněným cílem. Na vrchol osmitisícovky Čo-Oju. Míní, že zřejmě právě ona ho srazila do mizérie, z níž se do začátku zimy nevzpamatoval.
"Zjišťoval jsem před tím informace od všech lidí, co byli v takové výšce. Problémy jsem samozřejmě neočekával," říká. Mýlil se. Už v tréninku se cítil zle. "Hrozná únava, lékařská měření to nepotvrzovala, ale ze záhadných důvodů to nešlo," vzpomíná, přesto šel do sezóny.
Výsledky ale byly děsivé. Nehodné mistra světa. Přestal závodit a v zády se servismanem Baranykem v nové roli trenéra se před Vánoci pustil do dřiny. Už nespoléhal na dálkové rady Švéda Skoga. "Dvě horší sezóny mi také něco přinesly, vím, kde jsem udělal chyby. Na jaře si odpočinu a jsme předběžně domluveni s ,Bárou', že budeme pokračovat."
Maratón nepoběží
Nechybí mu sláva, kterou pocítil po velkém úspěchu? "Teď se mi žije. Jsem spíše bokem v ústraní," srovnává s hektickým létem po titulu. "Všichni mě chtěli. Byl jsem středem pozornosti, což úplně nemusím."
Občas zaslechne, že je mistrem světa nejen na lyžích, ale i v řečnění. "Třeba můžu být, ale zase lidí, kteří mají doma zlatou medaili, tolik není," říká šestadvacetiletý lyžař. "Z peněz, co jsem získal, jsem skoro nic neutratil. Smlouvy se sponzory i lyžařskými firmami jedou do olympiády. Nerozhazoval jsem před tím ani teď a mám, co potřebuju, a nestěžuju si."
Bitvy v Oberstdorfu pro něj zdaleka nekončí. "Máme šance ve štafetě. Je tu i sprint dvojic," slibuje si dobrý výsledek i od měření sil, do něhož půjde s Dušanem Kožíškem. "Na padesátce ale obhajovat nebudu, klasika to není pro mě. Možná to budu komentovat v televizi, nebo pomůžu klukům s občerstvováním."
