Hlavní obsah

Bauer je před pátou olympiádou opatrný, nemluví o medaili ani o loučení. Z neznalosti tratí v Soči strach nemá

Praha

Odletěl už na své páté zimní olympijské hry. Doma má běžec na lyžích Lukáš Bauer stříbro z Turína 2006 z patnáctky klasicky a dva bronzy (15 km volně a štafeta) z Vancouveru. Zatím ale nechce o Soči mluvit jako o posledním olympijském startu a na téma další medaile je také hodně opatrný.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Běžec na lyžích Lukáš Bauer.

Článek

S jakým výsledkem byste se vracel spokojený?

Pokud budu schopen bojovat s těmi nejlepšími, tak budu spokojený. Jestli to vyjde na medaili nebo kousek za ní, to už je věc druhá. Ale samozřejmě mám nějakou hranici, kdy už bych nemluvil o spokojenosti. Ani ta se nedá vyjádřit číslem, ale spíš pocitem. Určitě se ale nechci stresovat tím, že se ode mě očekává něco velkého, nebo že musím za každou cenu přivézt medaili.

Dají se nějak prodat zkušenosti, které máte z předchozích čtyř olympijských startů?

Přímo v tom závodě vám samozřejmě nikdo nic nedá jenom proto, že jedete pátou olympiádu, ale zkušenosti se dají spíš zúročit v tom, že na vás nedolehne tolik ta atmosféra. I když nervózní před prvním startem určitě budu, ale nemělo by to olympijské napětí na mě působit tolik jako na nějakého nováčka.

Platí, že závod na 15 kilometrů klasickou technikou by měl být tou vaší hlavní disciplínou v Soči?

Patnáctkou začínám svoji závodní účast na olympiádě a tím, že jde o závod s intervalovým startem, tak do ní jednoznačně vkládám trochu větší naděje. Pak hned za dva dny se běží štafeta, kde máme po Vancouveru na co navazovat. Další starty jsou s otazníkem. A jestli je Soči mojí poslední olympiádou, to bych teď nechal otevřené.

Netrápí vás, že jste si tratě v Soči neměl možnost předem osahat?

Minule va Vancouveru jsem také nikdy předtím nebyl. Přijel jsem tam zhruba týden před prvním startem a taky jsem je dokázal dobře poznat, takže teď jsem na tom stejně, možná i pár dnů mám k dobru. Určitě to, jestli jsem tam někdy byl, nebude rozhodovat o tom, jestli čtrnáctého nebo šestnáctého února zajedu dobrý výsledek. Nevidím tady problém.

Ani ze závodů ve vyšší nadmořské výšce, běžecký areál Laura leží 1440 metrů nad mořem?

Většinou jsem zvládal ty přechody právě z normální výšky nahoru dobře a do mého prvního startu ještě zbývá deset dnů, takže by aklimatizace a přizpůsobení podmínkám mělo probíhat naprosto bez problému. I když si uvědomuji, že každé místo je v něčem specifické, že při tom přizpůsobení mohou nastat odlišnosti od těch mých zkušeností, ale nebojím se toho.

Jak si plánujete v dějišti her trénink?

Budu mít dostatečný čas, abych se seznámil s tratí a jde jen o to, jak už jsem připravený teď a jak se podaří formu ještě doladit k tomu závodu.

Co jste dostal doma od dětí pro štěstí?

Snášely mi spoustu věcí pro štěstí, ale nakonec jsem si nevzal nic a jenom jsme se domluvili, že budeme ve spojení. Docela mě ohromovalo, kolik bagáže jsem měl sebou. Snažil jsem se být co možná nejlehčí.

O víkendu jste ještě závodil v italském Toblachu. Nebylo olympijské balení trochu hektické?

Bylo to trošku složitější než obvykle tím, že jsem olympijské věci fasoval vlastně až v pondělí, doslova pár hodin před ranním odletem, tak jsem úplně přesně nevěděl, co a v jakém množství tam bude, takže spíš být připraven na všechno. Takže doma pak už nastalo jen takové přebalení, a snad mám všechno, co potřebuji.

Jak jste zvládl brzké vstávání na ranní odlet?

Naprosto v pohodě. Akorát tím, že se letělo tak brzy ráno, zůstávali jsme spát už tady v Praze.

Reklama

Související témata: