Ještě nemám splněno, říká odhodlaný Bank

Přínos olympiády je v tomhle směru neuvěřitelný. Já před olympijskou sezónou prakticky dva roky nelyžoval kvůli zranění. Nebylo snadné někoho přesvědčit, aby mi pomohl. Spíš to bylo nemožné. Nejsem přece jen úplně nejmladší. K tomu ty peripetie, kterými jsem si prošel. Teď máme peněz dost, můžeme se přiblížit velkým státům. Lidem v týmu můžu dát dostatečné odměny. Můžou se mnou dělat a nemít pocit, že je to za almužnu.

Zájem lidí byl obrovský, všichni mě poznávali. Ve vlaku, při filmovém festivalu ve Varech, prostě kdekoliv. Fanoušci byli paf, z hlediska sponzorů jsme to ale úplně nezvládli. Manažersky to skřípalo, tak jsem to musel vzít do vlastních rukou. S výsledky ze Soči jsem se už nestyděl někoho oslovit. A dopadlo to dobře.

Měla by to být práce manažera... Někdo je tak šikovný, že umí prodat i závodníka, který je absolutně k ničemu. Já jsem nikdy nesliboval hory doly. Teď se mi polovina zájemců o spolupráci přihlásila sama. A druhé jsem to navrhnul já.

Upřímně, nevím, jestli má manažer smysl. Byl jsem pod velkou agenturou, pak pod malou. A nakonec jsem zjistil, že osobní kontakt je nejlepší. Lidi ve firmách, se kterými spolupracujeme, se mnou chtějí jednat. A mě to baví. Do budoucna bych se něčím podobným chtěl živit.

Páté místo z olympijských her je megaluxus. Netruchlím, že mi v Soči utekla medaile. Desítka je v našem sportu fakt super. Nechci shazovat některé další sporty, ale v lyžování je každé umístění v desítce fenomenální. Nebudu vzpomínat na to, že mi utekly stupně vítězů, ale jak jsem byl úspěšný. Medaile by způsobila, že by zájem o moji osobu byl neúnosný. Změnila by mi život víc, než bych chtěl.

Ano. Už uplynul určitý čas a máme dvojnásobně víc prodejů než v minulosti. A díky Vagusu mám jeden pravidelný rituál. Každý večer se dívám, kolik jsme prodali zboží. Minulý rok nebylo moc sněhu, ale olympiáda nám to vynahradila. Dostal jsem se víc do povědomí lidí. Ale na druhou stranu máme zdrženlivý přístup, nejsme v reklamě nijak agresivní. Nesnažili jsme se prodávat za každou cenu.

Ne, já se snažím spíš jen udržovat přehled. Věnuju se jí fakt jen částečně, strašně málo. Pořád je pro mě spíš zábavou. Dávám sto procent lyžování. Nechci zklamat sponzory, na kopcích pořád ještě nemám splněno. Monitoruju ale, jak fungují kampaně, kolik jsme prodali. Přijdu na jiné myšlenky. Občas řeším naprosto odlišné záležitosti než lyžování. Měli jsme třeba problémy s lakýrníkem a nestíhali vyrábět přilby. Máme na ně strašně moc objednávek. Jsou fakt dobré. Ale musím přiznat, že jsem byl překvapený, jaký je o ně zájem. Zaskočilo mě, že lidi v Česku jsou ochotní si připlatit za kvalitu.

Měl jsem nápad s prodejem čísel v hlavě delší dobu. Tak jsem to zkusil. S nadačním fondem Modrý hroch spolupracuju už dlouho. Ale nejsem schopný se zúčastnit všech akcí. Chtěl jsem tudíž pomoci jinak.

Odvahu jsem měl vždycky. Ale neoplýval jsem extra velkým sebevědomím, takže je dobré vědět, že můžu závodit s nejlepšími a porážet je. Konkurence je v našem sportu tak velká, že pokud něco nefunguje, tak se může i nejlepší snadno propadnout na čtyřicáté místo. Hlavně z pohledu sjezdu mi výsledky hodně pomohly. Dřív jsem byl vždycky rychlý v tréninku, ale v závodě to nešlo. Teď tu víru mám.

No, já nejsem zrovna moc ukecaný typ. (směje se) Ale jo, ti, co byli v pohodě, jsou pořád.

Nemyslím tak daleko. Jistá je letošní sezóna a příští. Chci jezdit a atakovat nejlepší v pořadí. Když to půjde, budu jezdit dál.