Rubriky:

Lyže a snowboard

Ještě nemám splněno, říká odhodlaný Bank

19. ledna 2015 22:36 - Praha

Do zimních olympijských her v Soči poutal zájem veřejnosti hlavně díky karambolům a přemíře zranění. Famózními vystoupeními pod pěti kruhy však lyžař Ondřej Bank uchvátil nejen sportovní příznivce. Z borce, jenž kvůli neuvěřitelným trablům málem i zemřel, byl skoro medailista. Ač mu stupně vítězů nakonec unikly, nezahořkl. A v letošní sezóně láme na svazích při Světovém poháru české rekordy, naposledy devátým místem ve Wengenu při sjezdu. Přitom nechybělo mnoho a kariéra čtyřiatřicetiletého borce už byla minulostí.

 

Denis Balibouse, Reuters

Před rokem jste si musel od otce půjčit několik set tisíc korun, abyste sezónu finančně zvládl. Projevily se úspěchy ze Soči v zabezpečení vašeho týmu?

Přínos olympiády je v tomhle směru neuvěřitelný. Já před olympijskou sezónou prakticky dva roky nelyžoval kvůli zranění. Nebylo snadné někoho přesvědčit, aby mi pomohl. Spíš to bylo nemožné. Nejsem přece jen úplně nejmladší. K tomu ty peripetie, kterými jsem si prošel. Teď máme peněz dost, můžeme se přiblížit velkým státům. Lidem v týmu můžu dát dostatečné odměny. Můžou se mnou dělat a nemít pocit, že je to za almužnu.

Přicházely nabídky od potenciálních sponzorů automaticky?

Zájem lidí byl obrovský, všichni mě poznávali. Ve vlaku, při filmovém festivalu ve Varech, prostě kdekoliv. Fanoušci byli paf, z hlediska sponzorů jsme to ale úplně nezvládli. Manažersky to skřípalo, tak jsem to musel vzít do vlastních rukou. S výsledky ze Soči jsem se už nestyděl někoho oslovit. A dopadlo to dobře.

Před olympiádou jste se styděl?

Měla by to být práce manažera... Někdo je tak šikovný, že umí prodat i závodníka, který je absolutně k ničemu. Já jsem nikdy nesliboval hory doly. Teď se mi polovina zájemců o spolupráci přihlásila sama. A druhé jsem to navrhnul já.

Takže teď žádného manažera nemáte a řešíte si všechno sám?

Upřímně, nevím, jestli má manažer smysl. Byl jsem pod velkou agenturou, pak pod malou. A nakonec jsem zjistil, že osobní kontakt je nejlepší. Lidi ve firmách, se kterými spolupracujeme, se mnou chtějí jednat. A mě to baví. Do budoucna bych se něčím podobným chtěl živit.

Nemrzí vás s odstupem času, že olympijská medaile vám těsně unikla?

Páté místo z olympijských her je megaluxus. Netruchlím, že mi v Soči utekla medaile. Desítka je v našem sportu fakt super. Nechci shazovat některé další sporty, ale v lyžování je každé umístění v desítce fenomenální. Nebudu vzpomínat na to, že mi utekly stupně vítězů, ale jak jsem byl úspěšný. Medaile by způsobila, že by zájem o moji osobu byl neúnosný. Změnila by mi život víc, než bych chtěl.

Už před časem jste založil firmu s oblečením. Prosperuje lépe po úspěchu v Soči?

Ano. Už uplynul určitý čas a máme dvojnásobně víc prodejů než v minulosti. A díky Vagusu mám jeden pravidelný rituál. Každý večer se dívám, kolik jsme prodali zboží. Minulý rok nebylo moc sněhu, ale olympiáda nám to vynahradila. Dostal jsem se víc do povědomí lidí. Ale na druhou stranu máme zdrženlivý přístup, nejsme v reklamě nijak agresivní. Nesnažili jsme se prodávat za každou cenu.

Nebere vám starost o firmu síly, které pak chybějí na svahu?

Ne, já se snažím spíš jen udržovat přehled. Věnuju se jí fakt jen částečně, strašně málo. Pořád je pro mě spíš zábavou. Dávám sto procent lyžování. Nechci zklamat sponzory, na kopcích pořád ještě nemám splněno. Monitoruju ale, jak fungují kampaně, kolik jsme prodali. Přijdu na jiné myšlenky. Občas řeším naprosto odlišné záležitosti než lyžování. Měli jsme třeba problémy s lakýrníkem a nestíhali vyrábět přilby. Máme na ně strašně moc objednávek. Jsou fakt dobré. Ale musím přiznat, že jsem byl překvapený, jaký je o ně zájem. Zaskočilo mě, že lidi v Česku jsou ochotní si připlatit za kvalitu.

V letošní sezóně jste začal prodávat startovní čísla ze závodů a výtěžek věnujete na charitu. I tohle je odraz olympijského úspěchu?

Měl jsem nápad s prodejem čísel v hlavě delší dobu. Tak jsem to zkusil. S nadačním fondem Modrý hroch spolupracuju už dlouho. Ale nejsem schopný se zúčastnit všech akcí. Chtěl jsem tudíž pomoci jinak.

Pomohla vám olympiáda i po sportovní stránce? Máte větší sebevědomí?

Odvahu jsem měl vždycky. Ale neoplýval jsem extra velkým sebevědomím, takže je dobré vědět, že můžu závodit s nejlepšími a porážet je. Konkurence je v našem sportu tak velká, že pokud něco nefunguje, tak se může i nejlepší snadno propadnout na čtyřicáté místo. Hlavně z pohledu sjezdu mi výsledky hodně pomohly. Dřív jsem byl vždycky rychlý v tréninku, ale v závodě to nešlo. Teď tu víru mám.

Po Soči jste si lebedil, že vás po čase zdraví i hvězdy a chtějí si promluvit. Vydrželo jim to?

No, já nejsem zrovna moc ukecaný typ. (směje se) Ale jo, ti, co byli v pohodě, jsou pořád.

Neuvažujete ještě o dalších hrách v Koreji?

Nemyslím tak daleko. Jistá je letošní sezóna a příští. Chci jezdit a atakovat nejlepší v pořadí. Když to půjde, budu jezdit dál.

Ondřej Bank během kariéry překonal obrovské zdravotní potíže. Nemá snad část těla, kterou by si někdy nezranil. „Jako roční dítě jsem spadnul z postele, měl krvácení do mozku a půl roku byl kómatu. Měl jsem být intelektuál, ale lyžuju," vzpomínal už před časem s nadhledem sobě vlastním.
Měl přetrhané vazy v kolenních kloubech, zlámané nohy i paže, přeražené prsty na rukou raději nepočítá. „Před prvními zlomeninami nohou jsem byl vzteklý hajzlík, který byl dobrý. Nebýt problémů, zůstal bych rozmazlený fracek."
1996 - Zlomenina ruky a levé holenní i lýtkové kosti.
2004 - Operace přetržených křížových vazů v levém koleni.
2006 - Artroskopie kolena, odstranění menisku.
2008 - Otevřená zlomenina holenní a lýtkové kosti pravé nohy.
2011 - Z dovolené v Thajsku si přivezl neznámý virus. Ležel na JIP v Motole.
2012 - Zlomená čelist při tréninku na ledovci v Chile.
2013 - Operace poraněných vazů v rameni.
Radek Malina, Právo

Zrušit


Časová osa: Lyže a snowboard

Filtr článků - Lyže a snowboard