Článek
„Je to jako celá moje lyžařská kariéra. Nahoru dolů, nahoru dolů. Ale budu bojovat. Štve mě to kvůli lidem v týmu. Všichni dřou a výsledky žádné," krčí rameny pětatřicetiletý Bank.
Po strašidelném pádu v Beaver Creeku zvažoval, zda s lyžováním nesekne. Právě kvůli dostatečnému zajištění se rozhodl pokračovat. Hnala jej touha využít skvělé zázemí. Dokonce si jako konzultanta najal bývalého skvělého lyžaře Kristianu Ghedinu.
Jenže od prosincového zahájení spolupráce v Jižním Tyrolsku, Bank ani jeden závod nedokončil. „Jakmile musím řešit nějakou krizovou situaci, noha na to není připravená," říká Bank. „Ondra není stoprocentně přesvědčený, že to půjde. Pětkrát za sebou vypadl v situaci, která vyžadovala zatížení na levou nohu," říká trenér a bratr v jedné osobě Tomáš Bank.
Zkusí nohu probudit
Nyní jej čekají závody ve švýcarském Wengenu, kde byl v minulé sezóně dvakrát mezi elitní desítkou. V pátek nastoupí do kombinace, v níž byl před rokem osmý, následně v sobotu bude obhajovat devátou příčku ze sjezdu. „Před sezónou byl Wengen jako jeden z vrcholů sezóny. Budu bojovat a zkusím nohu probudit," tvrdí odhodlaně Bank.
Od vánočních svátků pracoval na fyzičce, pokrok udělal i při rehabilitaci kotníku. „Relativně Ondra nemá žádný zdravotní problém. Jenže v hlavě má pořád nastaveno, že je noha špatná. Musí přeprogramovat hlavu. Probudit v sobě dravost a bojovnost. Nemůže stát na startu a říkat si, že to nejde," pobízí bratra Tomáš Bank.
Zatímco mnozí sportovci hledají při delších výsledkových krizích pomoc u psychologů, tým českého lyžaře takovou variantu vidí jako nepravděpodobnou. „Moc na to nejsem. Nebojím se, že se mi něco stane. Kdybych měl strach z úrazu, nejezdil bych. Ale je potřeba zase začít věřit noze, správně ji zatěžovat a používat přirozeně. Jde o sebevědomí," přemítá Ondřej Bank.
„Myslím, že žádný sportovní psycholog si neuvědomuje, jaké aspekty obnáší sjezdové lyžování. Nemají ten vjem, že se na sjezdovce může lyžař zabít. Navíc zkušenosti od jiných lyžařů, kteří spolupracovali s velmi dobrými psychology, nejsou příliš pozitivní," krčí rameny Tomáš Bank.
Trpělivosti mám dost, ujišťuje Bank
„Vždy v minulosti jsme se s podobnými situacemi vyrovnali. Zvládneme to i tentokrát," věří trenér české sjezdařské jedničky.
Jak dlouho může cesta k předním příčkám či vysněnému triumfu trvat? „Z následků zlomené nohy v Kitzbühlu se dostával skoro dva roky. Tehdy nemohl Ondra ani závodit, jednu sezónu jsme jen trénovali," připomíná Tomáš Bank situaci, kdy jeho bratr utrpěl po pádu ve slavném sjezdu otevřenou zlomeninu holenní a lýtkové kosti pravé nohy.
„Je fakt, že jsem podobných situací zažil hodně. Recept je dál tvrdě pracovat a závodit. Zlepšení tělesného stavu je hrozně pomalé. Nemyslel jsem si, že to bude trvat tak dlouho. Jeden večer se cítím dobře, ale pak druhý den ráno první tři kroky děsně bolí. Doufal jsem v rychlejší návrat, ale po všem, čím jsem si prošel, mám dost trpělivosti," ujišťuje Ondřej Bank.
