Článek
Jak jste se cítila s korunkou pro vítěze na stupních?
Dostávali ji první kluk a holka, je taková kovová pozlacená, tak už nemusím na Miss. (úsměv)
Vyhrála jste kvalifikaci i všechny jízdy, cítila jste se celý víkend optimálně?
Na trénincích jsem trochu bojovala sama se sebou, čtvrtfinále bylo dobré, v semifinále se mi nepovedl start, doháněla jsem to a Rusku předjela až těsně před koncem. Finále už bylo dobré, jedno klíčové místo jsem si pohlídala, nebyl důvod riskovat. Ale jsem ráda, že už jsem nemusela absolvovat víc jízd, přece jen po prosincové nemoci ještě cítím, že sil není tolik.
Jak snášíte přesuny? Poslední závody jste jela v Německu, v USA, teď jste na pomezí Evropy a Asie a pokračujete do Jižní Koreje…
Jsme tu na jižním Urale, ani nevím, jestli už je to Asie. Posun je čtyři hodiny, do Koreje letíme hned v pondělí ráno, ale naštěstí jsem s tímhle nikdy neměla extra problém.
Jak na vás vlastně středisko Sunny Valley působilo?
Tady vlastně nic není, začínají tu budovat nové sruby, takovou vesničku přímo na dojezdu pod kopcem. Ještě tu nejsou hotely, ale my jsme měli všechno pět minut od bydlení.
Takže diváků asi moc nedorazilo…
Právě, že jich bylo strašně moc, asi je přivezli. Podmínky byly opravdu dobré, i pečlivá organizace se spoustou kontrol. A trať se dala obtížností srovnat s tou v Soči.
Celkově už jste o 160 bodů druhá. Troufáte si i na vedoucí Francouzku Moenne-Locozovou?
Už jsem druhá? Tak to je super. Vím, že Nelly tu jela jen malé finále, je pravda, že 160 bodů je málo. Zbývají asi tři závody, ale těsné to je určitě i za mnou. Bude to ještě pořádný boj.
