Článek
Příznivci házené se mohou logicky ptát, jestli má vůbec cenu bojovat o maximální možné 17. místo. Nejsou dnešní zápasy s Ruskem a podle výsledků i úterní souboj buď s vítězem, či poraženým z duelu Bělorusko - Bosna a Hercegovina vlastně zbytečné? Trenér Jan Filip to ale vidí jinak. „Postavíme se dvěma kvalitním mužstvům a ty zápasy nám určitě, zejména pro budoucnost, dají hodně. Chci vidět, že si v nich držíme chuť a nadšení, které jsme předvedli s Islandem a Alžírskem," požaduje trenér, podle něhož se tým, v němž většina hráčů na MS sbírá první velké mezinárodní zkušenosti.
Zejména mladší hráči jako Babák, Linhart, Petrovský nebo Bečvář posbírají neocenitelné zkušenosti. „Najednou tady ti kluci poznávají úplně jiný házenkářský svět, hrají proti někomu, proti komu v životě nehráli a ještě to na nich má herně stát," říká Filip. „Samozřejmě dělají chyby, ale tím si musí každý hráč projít, ale pro nás je důležité, aby v těch zbylých zápasech potvrdili nějaký posun a udrželi ten trend zlepšování," doplňuje trenér.
Reprezentační manažer a letitý hráč národního týmu Karel Nocar nezastírá: „Buďme realisti a podívejme se pravdě do očí, bojujeme tady teď v úvozovkách o Looser's Cup. Je to trochu hořká možnost hrát ještě dvě utkání. Z hlediska vývoje týmu, kam se zabudovávají nové tváře, ale bude důležitá. Potřebujeme zažívat dobré věci a emoce, v minulosti jsme turnaje v podobných fázích neuměli dokončovat."
Zachovejme si tvář, vybízí největší hvězda
Na předchozích mistrovstvích světa, kterých se Česko účastnilo v letech 2005 a 2007, házenkáři skutečně své poslední zápasy o definitivní umístění prohráli. „Nikdo nesmí mít pocit, že už to tady ani nemá cenu, i když každý se s neúčastí v osmifinále nějak pere a já jsem třeba hodně smutný. Ale chci, abychom si zachovali tvář, celé to mistrovství je pro nás velká sportovní škola," tvrdí Filip Jícha.
„Řekli jsme si tady jasně mezi sebou, že se ještě kousneme a já sám budu první, kdo bude připraven si nechat pro úspěch v těch utkáních rozbít hubu," říká důrazně český kapitán. „Za bolest to stojí - je chvilková, vítězství a pocit z něj zůstávají a třeba by se i ten pohár do vitríny na svazu hodil," dodává Nocar. „Jasně, když už se hraje o nějakou trofej, tak proč na ni nemyslet," připouští i trenér Filip.
„Prezidentský pohár pro nás je ale hlavně o tom, abychom se udrželi na té úrovni, kam jsme se dostali posledními dvěma zápasy ve skupině a třeba se posunuli zase trošku dál. Pro nás je moc důležité nejezdit už ve výkonech nahoru, dolů. Takže si přejeme, abychom nespadli z toho, co už jsme tady zvládli," přemítá Filip. „Na smutek a zoufání není místo. Musíme si společně pomoct a zase ukázat to, co při dvou výhrách ve skupině: vůli, energický výkon, dodržování taktiky a stanoveného plánu," burcuje Jícha.
